Jak vrstvit funkční oblečení? První, druhá a další vrstva
Vrstvení funkčního oblečení vypadá na první pohled jednoduše. První vrstva na tělo, druhá zahřeje, třetí ochrání před počasím a máme hotovo. Jenže člověk není cibule podle návodu a počasí už vůbec nefunguje podle tabulky. Jinak se budete oblékat na běžky, jinak na zimní procházku, jinak na horskou túru a úplně jinak ve chvíli, kdy se během jednoho dne střídá výstup, zastávka, vítr, déšť a cesta zpátky.
Smyslem vrstvení proto není obléct si co nejvíc vrstev. Smyslem je rozdělit mezi jednotlivé vrstvy různé úkoly a mít možnost oblečení během aktivity přizpůsobovat. Správně poskládaný systém může mít dvě, tři i více vrstev. A někdy je nejlepší systém jen jedno funkční tričko.
Proč funkční oblečení vůbec vrstvit?
Každá vrstva může řešit něco jiného. Jedna je v kontaktu s pokožkou, další pomáhá s tepelným komfortem a svrchní může chránit před větrem, deštěm nebo sněhem. Díky tomu nemusíte chtít po jednom kusu oblečení, aby současně zvládl úplně všechno.
Vrstvení má ještě jednu velkou výhodu: můžete ho během dne měnit. Když vyrážíte za chladného rána, potřebujete něco jiného než o dvě hodiny později při výstupu do kopce. Při zastávce můžete vrstvu přidat, při vysoké intenzitě zase ubrat nebo oblečení rozepnout.
Funkční vrstvení tedy není pevná sestava. Je to systém, se kterým můžete pracovat.
První vrstva: nejblíž tělu
První vrstva je oblečení, které máte přímo na těle nebo bezprostředně nad spodním prádlem. Je jako první v kontaktu s teplem a potem, které tělo vytváří, a její výběr proto výrazně ovlivňuje pohodlí během pohybu.
Nemusí být automaticky nejteplejší ani nejtenčí. Její materiál, gramáž, konstrukci a střih vybírejte hlavně podle intenzity aktivity, množství potu, teploty a vlastního tepelného komfortu.
Při intenzivním pohybu může dávat smysl velmi lehká první vrstva i v zimě. Při klidnější aktivitě nebo u zimomřivého člověka může být příjemnější materiál teplejší. Celý výběr jsme proto podrobně rozebrali v článku Jak vybrat první vrstvu funkčního oblečení?
Druhá vrstva: když potřebujete přidat tepelný komfort
Druhá vrstva se obléká přes první a její typickou úlohou je přidat tepelný komfort, aniž byste všechno museli řešit silnější vrstvou přímo na těle. Může jí být další funkční tričko, lehká mikina, fleece nebo jiný vhodný izolační kus oblečení. Nemusí být ze stejného materiálu jako první vrstva a už vůbec nemusí být bambusová jen proto, že první vrstva bambusová je.
Právě tady začíná skutečné vrstvení dávat smysl. Místo jednoho velmi teplého kusu máte lehčí první vrstvu a další vrstvu, kterou můžete podle potřeby přidat nebo sundat. To je praktické hlavně při aktivitách, kde se během dne výrazně mění intenzita pohybu.
Třetí vrstva: ochrana před tím, co přichází zvenku
Zatímco první dvě vrstvy řeší především to, co se děje mezi tělem a oblečením, svrchní vrstva má často jinou práci: chránit vás před vnějšími podmínkami. Může řešit vítr, déšť, sníh nebo jejich kombinaci. Podle aktivity to může být větrovka, softshell, nepromokavá bunda nebo jiná ochranná vrstva.
A právě proto není vždy dobrý nápad řešit například silný vítr dalším silným tričkem. Když fouká, potřebujete především omezit působení větru. Když prší, potřebujete ochranu před vodou. Když je vám zima, potřebujete řešit tepelný komfort. Jsou to rozdílné problémy a jednotlivé vrstvy mohou mít rozdílnou práci. Tričko není větrovka. Mikina není pláštěnka. A pláštěnka nemusí být dobrá první vrstva.
A co čtvrtá, pátá nebo další vrstva?
Žádný zákon funkčního oblékání neříká, že správně musíte mít přesně tři vrstvy. Můžete mít dvě. Můžete mít čtyři. V teplém počasí můžete mít jednu. Další vrstvy mají smysl tehdy, pokud mají konkrétní úkol. Například v náročných zimních podmínkách můžete mezi první a svrchní ochrannou vrstvu vložit více izolačních vrstev. Při zastávce můžete přes všechno přidat další teplou bundu.
Počet vrstev tedy není známka kvality vašeho outdoorového vzdělání. Jestli nevíte, proč máte čtvrtou vrstvu na sobě, možná ji vůbec nepotřebujete.
Nejdřív aktivita, potom počet vrstev
Stejně jako při výběru první vrstvy začínejte u toho, co budete dělat. Při intenzivním běhu nebo svižném výstupu vyrábí tělo velké množství vlastního tepla. Příliš mnoho vrstev může způsobit přehřátí a větší pocení. Při klidné procházce nebo dlouhém čekání naopak produkujete tepla méně a větší izolace může být žádoucí.
Proto dva lidé ve stejném počasí nemusí potřebovat stejný počet vrstev. A dokonce ani jeden člověk nemusí potřebovat stejný počet vrstev po celou dobu aktivity. Vrstvení se mění spolu s tím, co právě děláte.
-5 °C na běžkách není stejných -5 °C na lanovce
Představte si dva lidi ve stejný den na stejných horách. Venku je -5 °C. Jeden svižně běžkuje. Pracují mu ruce, nohy i trup, produkuje velké množství vlastního tepla a pravděpodobně se potí. Druhý sjíždí sjezdovku a část času tráví téměř bez pohybu na sedačkové lanovce. Teploměr ukazuje oběma stejně. Jejich těla ale řeší úplně jinou situaci.
Běžkař může potřebovat lehkou první vrstvu, omezenou izolaci a dobrou ochranu před větrem. Lyžař může při stejné teplotě potřebovat výrazně více izolace, protože část času žádné významné vlastní teplo pohybem nevyrábí.
Proto neexistuje univerzální pravidlo typu „při -5 °C oblékněte tři vrstvy“.
Víc vrstev automaticky neznamená větší teplo a pohodlí
Další vrstva může přidat tepelný komfort. Ale pouze do chvíle, kdy jich na sebe nenavěsíte tolik, že se při pohybu začnete přehřívat. Přehřátí vede k většímu pocení. A pokud oblečení postupně zvlhne, může být problém velmi rychle na světě – zejména ve chvíli, kdy zastavíte.
Proto při aktivitě sledujte, jestli vám nezačíná být příliš teplo ještě předtím, než jste úplně propocení. Když se blíží náročný výstup, může být lepší jednu vrstvu sundat nebo rozepnout dříve než později. Vrstvení není jen umění něco obléknout. Stejně důležité je vědět, kdy něco sundat.
Sucho není jen otázka potu
Při vrstvení řešíme vlhkost ze dvou stran. První vzniká uvnitř - potem. Druhá může přijít zvenku - deštěm nebo sněhem. A mezi tím vším musí fungovat celý systém oblečení.
Pokud se při intenzivním pohybu výrazně potíte, velmi neprodyšná svrchní vrstva může omezit možnosti, jak se vodní pára a vlhkost dostávají ze systému ven. Naopak skvěle prodyšná sestava vám nebude příliš platná, pokud vás během půlhodiny promočí déšť.
Proto při plánování vrstev řešte současně intenzitu pohybu i podmínky zvenku. Jedna vlastnost oblečení zkrátka nevyřeší všechno.
Savost, odvod vlhkosti a schnutí nejsou totéž
Při vrstvení je důležité také to, jak spolu jednotlivé materiály pracují s vlhkostí. Bambusová viskóza dokáže vlhkost přijímat. To ale neznamená, že ji automaticky nejrychleji transportuje pryč od těla nebo že nejrychleji schne.
Proto si pořád držíme jednoduché pravidlo: savost ≠ odvod vlhkosti ≠ rychlost schnutí.
Při velmi intenzivním sportu a silném pocení může být pro někoho vhodnější syntetická první vrstva, pokud je prioritou rychlý transport vlhkosti a schnutí. Bambusová viskóza zase může vyhovovat člověku, který preferuje její pocit na pokožce a její schopnost vlhkost přijímat. Při vrstvení tedy nekombinujte materiály jen podle toho, co máte právě ve skříni. Přemýšlejte také nad tím, co od jednotlivých vrstev očekáváte.
Musí být každá vrstva funkční?
Nemusí mít na visačce napsáno „funkční“, aby mohla ve vašem systému dobře fungovat. Důležitější je, jakou práci má konkrétní vrstva odvést.
Pokud vám jako druhá vrstva při konkrétní aktivitě vyhovuje fleece, použijte fleece. Pokud potřebujete ochranu před větrem, hledejte materiál a konstrukci určenou právě k tomu. Pokud potřebujete nepromokavou svrchní vrstvu, řešte ochranu před vodou.
Funkční systém nevzniká tím, že na sebe navrstvíte pět výrobků označených slovem „funkční“. Vzniká tím, že jednotlivé vrstvy spolu dávají smysl.
Musí být všechny vrstvy bambusové?
Nemusí. A často ani nebudou.
Bambusovou viskózu používáme především tam, kde její vlastnosti dávají smysl. Velmi příjemná může být například jako první vrstva přímo na pokožce. Podle podmínek lze některé naše bambusové materiály kombinovat také mezi sebou. Ale svrchní vrstva, která má chránit proti silnému větru nebo dešti, řeší úplně jiný technický problém.
Proto nedává smysl skládat celý systém podle pravidla: „Když je první vrstva bambusová, všechno ostatní musí být také bambusové.“ Nemusí. Materiál vybírejte podle práce, kterou po něm chcete.
Jak do vrstvení zapadají Bamboo Air, Ultra, Light New a Thermo?
Naše čtyři současné bambusové materiály můžete do systému zapojit různými způsoby.
Bamboo Air - 130g/m²
Nejlehčí bambusový materiál v nabídce. Dobré výchozí místo pro vyšší intenzitu pohybu, teplejší podmínky a situace, kdy nechcete na těle zbytečně silnou první vrstvu.
Bamboo Ultra - 190g/m²
Lehký pružný materiál pro první vrstvu a široké využití podle aktivity, počasí a dalších vrstev.
Bamboo Light New - 210g/m²
O něco vyšší gramáž a jiný charakter materiálu. Uplatní se tam, kde chcete plnější materiál a univerzální použití při střední nebo nižší intenzitě podle podmínek.
Bamboo Thermo - 350g/m²
Výrazně silnější materiál s počesanou vnitřní stranou určený především pro chladnější podmínky a situace, kdy požadujete vyšší tepelný komfort.
Konkrétní kombinace našich materiálů řeší samostatný článek Jak kombinovat naše bambusové funkční oblečení. Tady je důležitější princip: nejdřív určete práci vrstvy a teprve potom vybírejte materiál.
Musí být první vrstva lehčí než druhá?
Jako základní orientace dává často smysl mít lehčí vrstvu blíž tělu a tepelný komfort přidávat další vrstvou. Není to ale fyzikální zákon, podle kterého musí mít každá následující vrstva vyšší gramáž než předchozí. Gramáž sama totiž neříká všechno o tepelné izolaci, konstrukci, práci s vlhkostí ani ochraně proti větru.
Proto nepočítejte vrstvy stylem: 130 + 210 + 350 = perfektní zima.
Takhle oblečení bohužel nefunguje. Důležitější je, jestli jednotlivé vrstvy společně odpovídají aktivitě, počasí a vašemu tepelnému komfortu.
Vrstvy nesmí zničit funkci jedna druhé
Dobře zvolená první vrstva může fungovat skvěle sama o sobě. Pokud přes ni ale natáhnete několik příliš těsných vrstev, které vás omezí v pohybu a celý systém nepříjemně stlačí, výsledek už tak skvělý být nemusí.
Při vrstvení proto myslete také na střih a velikost jednotlivých kusů. Druhá vrstva musí počítat s tím, že pod ní něco máte. Svrchní vrstva zase musí umožnit použití vrstev pod ní. Oblečení vás nemá škrtit, táhnout ani bránit v pohybu. A není potřeba vypadat, jako když jste se před odchodem z domu pokusili obléct celý obsah skříně najednou.
Největší chyba? Oblečete se na parkoviště místo na aktivitu
Venku je zima. Vystoupíte z auta, stojíte na parkovišti a je vám trochu chladno. Tak přidáte ještě jednu vrstvu. Za deset minut začnete stoupat do kopce. Za dalších deset minut byste nejraději prodávali polovinu oblečení kolemjdoucím. Při aktivním pohybu proto není vždy nutné, aby vám při startu bylo dokonale teplo jako doma u kamen. Tělo se po rozběhnutí nebo výstupu začne zahřívat.
Samozřejmě to neznamená vyrážet promrzlí. Znamená to pouze počítat s tím, že tepelná produkce těla se během aktivity změní. Oblečte se na to, co budete za chvíli dělat, ne pouze na první dvě minuty po vystoupení z auta.
Druhá největší chyba? Necháte vrstvy na sobě příliš dlouho
Když začne být člověku při výstupu teplo, často si řekne: „Ještě chvíli.“ Pak ještě chvíli. A potom už je mokrý... Pokud víte, že vás čeká prudší výstup nebo výrazné zvýšení intenzity, upravte vrstvy včas. Rozepněte bundu, sundejte izolační vrstvu nebo jinak zvyšte možnost odvodu přebytečného tepla ještě předtím, než se výrazně přehřejete.
Totéž platí opačně. Když zastavíte a víte, že budete chvíli stát, přidejte vrstvu dříve, než vám začne být pořádná zima. Dobré vrstvení je aktivní práce s oblečením, ne jednorázové rozhodnutí ráno před zrcadlem.
Myslete na to, co budete dělat za hodinu
Výlet málokdy probíhá pořád stejně. Můžete začít na chladném parkovišti, vystoupat do prudkého kopce, jít po větrném hřebeni, zastavit na svačinu, sestoupit do údolí a nakonec čekat na autobus. Proto při výběru vrstev nepřemýšlejte pouze nad nejintenzivnější částí trasy ani jen nad nejnižší teplotou.
Ptejte se: Kdy mi bude největší teplo? Kdy budu stát? Kde bude foukat? Může začít pršet? Mám kam odložit vrstvu, kterou sundám? A mám co obléct, když se podmínky zhorší?
U delších aktivit bývá možnost vrstvy přidávat, ubírat a kombinovat mnohem praktičtější než jeden mohutný kus oblečení, se kterým už během dne nic neuděláte.
Jak tedy funkční oblečení vrstvit?
Začněte od těla a postupujte ven:
aktivita → intenzita → množství potu → vlastní pocit tepla → počasí → první vrstva → potřebná izolace → ochrana před větrem nebo vodou → možnost vrstvy během aktivity přidat nebo sundat.
Nezačínejte počtem vrstev. Nezačínejte ani teplotní tabulkou. A už vůbec nezačínejte otázkou, kolik triček se vám ještě vejde pod bundu. Nejlepší systém vrstev je ten, ve kterém každá vrstva ví, proč tam je.
Kam pokračovat?
Pokud teprve řešíte, co obléct přímo na tělo, pokračujte na Jak vybrat první vrstvu funkčního oblečení?. Pokud chcete zjistit, které naše bambusové materiály lze nosit samostatně a které spolu prakticky kombinovat, navazuje Jak kombinovat naše bambusové funkční oblečení. Pro výběr podle tempa pohybu pokračujte na Jak vybrat správný materiál podle intenzity aktivit a pokud vybíráte podle ročního období, pomohou články Jak si vybrat funkční prádlo na léto? a Jak si vybrat funkční prádlo na zimu?
A úplně poslední pravidlo?
Vrstvení není soutěž o největší počet kusů oblečení. Každá vrstva má mít svoji práci a když ji nemá, možná ji vůbec nepotřebujete.
