Jak funguje termoregulace a jakou roli v ní hraje funkční oblečení?
Když je nám zima, chceme se zahřát. Když je nám horko, chceme se ochladit. Zní to jednoduše, jenže lidská termoregulace je poměrně propracovaný systém, ve kterém se neustále vyrovnává množství tepla, které tělo vytváří, přijímá a odevzdává okolí. A právě tady vzniká jeden z největších textilních mýtů: že funkční materiál sám pozná, jestli je vám zima nebo horko, a podle toho začne „topit“ nebo „chladit“.
Nezačne. Termoregulaci řídí vaše tělo, ne tričko.
Oblečení do tohoto procesu ale významně zasahuje. Může ovlivnit tepelnou izolaci, proudění vzduchu u pokožky, práci s potem a jeho odpařování nebo ochranu před větrem a dalšími vnějšími podmínkami. Správně zvolené oblečení tedy termoregulaci podporuje tím, že vytváří vhodnější podmínky pro přirozené mechanismy těla. A to je podstatně přesnější a nakonec i zajímavější než tvrzení o materiálu s vestavěným termostatem.
Co je termoregulace?
Termoregulace je schopnost organismu udržovat tělesnou teplotu v relativně úzkém rozmezí navzdory změnám okolního prostředí a množství tepla, které sami vytváříme. Tělo proto průběžně reaguje na to, zda potřebuje teplo více uchovávat, nebo se ho naopak zbavovat.
A množství tepla, které produkujeme, se může dramaticky měnit podle toho, co právě děláme. Člověk stojící na zastávce a člověk vybíhající stejný kopec mohou být ve stejné venkovní teplotě, ale jejich požadavky na oblečení budou úplně jiné. Při fyzické aktivitě totiž svalová práce výrazně zvyšuje produkci tepla a jedním z hlavních problémů už nemusí být zahřát se, ale přebytečného tepla se zbavit.
Proto také neexistuje jedna univerzální odpověď na otázku: „Co si mám obléct do pěti stupňů?“ Pět stupňů je informace o počasí. Ne o člověku uvnitř oblečení.
Jak tělo teplo získává a ztrácí?
Tepelnou rovnováhu ovlivňuje několik způsobů výměny tepla mezi tělem a okolím. Patří mezi ně sálání, proudění, vedení a odpařování vody, především potu. Do celé rovnice vstupuje také teplo, které vytváří samotný metabolismus a fyzická aktivita.
V praxi se jednotlivé mechanismy neustále kombinují. Studený vzduch proudící kolem těla může urychlovat ztrátu tepla, mokré oblečení může změnit tepelný komfort a při intenzivním pohybu se může stát zásadním způsobem ochlazování odpařování potu.
Proto termoregulaci nelze vysvětlit pouze větou „materiál hřeje“ nebo „materiál chladí“. Materiál sám nevyrábí ani neodčerpává teplo podle vašeho přání. Ovlivňuje prostředí mezi tělem a okolním světem.
Proč se při pohybu zahříváme?
Při fyzické aktivitě svaly potřebují energii a značná část energie spojené s jejich prací se nakonec projeví jako teplo. Čím intenzivnější aktivita, tím více tepla zpravidla vytváříme a tím důležitější může být schopnost organismu přebytečné teplo odvádět. Proto můžete při stejné venkovní teplotě na pomalé procházce potřebovat výrazně teplejší oblečení než při běhu, běžkování nebo výstupu na skialpech.
A právě proto v našich článcích pořád opakujeme: Čím intenzivněji se hýbete, tím méně tepla možná potřebujete od oblečení.
Není to univerzální zákon pro každého člověka a každé počasí. Je to ale velmi důležitý princip při výběru první vrstvy i celého systému oblečení.
Proč se potíme?
Pocení je jeden z přirozených mechanismů, kterými se tělo snaží zbavit přebytečného tepla. Samotná přítomnost potu na pokožce nás ale ještě automaticky neochlazuje. Pro ochlazování je zásadní jeho odpařování. Při přeměně kapalné vody na vodní páru se spotřebovává energie a tím se odvádí teplo z povrchu těla. Při tepelném zatížení může být právě odpařování potu klíčovým mechanismem ochlazování.
A tady začíná být důležité oblečení. Pokud vlhkost zůstane zachycená u pokožky nebo v jednotlivých vrstvách a nemá vhodné podmínky k dalšímu transportu a odpařování, samotný fakt, že materiál „nasál pot“, ještě neznamená, že účinně podporuje ochlazování.
Proto je potřeba rozlišovat tři vlastnosti, které se v reklamních textech až příliš často házejí do jednoho pytle:
savost ≠ odvod vlhkosti ≠ rychlost schnutí.
Materiál může hodně vody absorbovat a přitom schnout pomaleji. Jiný může do samotného vlákna přijímat vody málo, ale konstrukcí úpletu pomáhat rozprostřít vlhkost po povrchu. A právě rozdíly mezi těmito mechanismy jsou jedním z důvodů, proč se různé materiály hodí pro různé aktivity.
Proč někdy pot chladí až příliš?
Potřebujeme se zbavit přebytečného tepla, ale nechceme zůstat dlouho mokří ve chvíli, kdy intenzita pohybu klesne. Typickým příkladem je výstup do kopce, po kterém přijde zastávka, sjezd nebo čekání.
Během výstupu produkujete hodně tepla a potíte se. Jakmile zastavíte, produkce tepla rychle klesne, ale vlhkost v oblečení nikam kouzelně nezmizí. K tomu se může přidat vítr a najednou máte úplně jinou tepelnou situaci než před několika minutami.
Právě proto při sportu neřešíme jen to, jak vám bude na začátku aktivity, ale také co se bude dít za půl hodiny, na kopci, při přestávce nebo cestou dolů. Termoregulace není fotografie. Je to film.
Jak do termoregulace vstupuje oblečení?
Oblečení vytváří mezi pokožkou a okolním prostředím další vrstvu a nebo celý systém vrstev. Může zachycovat vzduch a tím zvyšovat tepelnou izolaci, ovlivňovat proudění vzduchu, přenos vodní páry a odpařování potu a chránit před větrem, deštěm nebo dalšími vnějšími vlivy.
To ale znamená, že oblečení může termoregulaci nejen pomáhat, ale při nevhodné volbě také komplikovat. Příliš mnoho izolace při vysoké intenzitě zvyšuje tepelnou zátěž. Málo prodyšná nebo nepropustná vrstva může omezovat odpařování potu. A naopak nedostatečná ochrana proti větru může v chladných podmínkách výrazně zvýšit tepelné ztráty.
Proto „funkční“ neznamená „automaticky termoregulační za všech okolností“. Funkční je takové oblečení, jehož vlastnosti odpovídají tomu, co právě potřebujete.
Znamená termoregulační materiál, že v zimě hřeje a v létě chladí?
Tohle je jedna z formulací, se kterou se u funkčního oblečení setkáte velmi často. A je potřeba ji přeložit z marketingštiny do normálního jazyka.
Textilie nemá vlastní termostat, který při poklesu teploty zapne topení a v létě klimatizaci. Pokud mluvíme o termoregulačních vlastnostech oblečení, rozumnější je tím myslet jeho schopnost ovlivňovat podmínky důležité pro tepelný komfort - například izolaci, práci s vlhkostí, odpařování nebo proudění vzduchu.
Stejný materiál se proto může chovat příjemně v různých podmínkách, ale vždy záleží na aktivitě, vrstvení, střihu, počasí i konkrétním člověku. Tričko neví, kolik je venku stupňů. A už vůbec neví, jestli právě běžíte do kopce nebo čekáte na autobus.
Jakou roli hraje první vrstva?
První vrstva je v přímém kontaktu s tělem, takže významně ovlivňuje pocit na pokožce a práci s vlhkostí. Její úloha ale není za každou cenu člověka zahřát.
Při intenzivním pohybu může být výhodnější lehká první vrstva, protože tepla vytváříte dost sami. Při nižší intenzitě nebo pokud jste výrazně zimomřiví, může dávat smysl materiál plnější. Zároveň záleží na tom, kolik se potíte a co bude následovat po aktivní části.
Proto máme i mezi našimi bambusovými materiály rozdílné varianty. Bamboo Air - 130g/m², Bamboo Ultra - 190g/m², Bamboo Light New - 210g/m² a Bamboo Thermo - 350g/m² nemají představovat čtyři stupně jednoho univerzálního termostatu. Každý materiál má jinou konstrukci, složení a roli.
A ani gramáž sama o sobě neříká, jak teplé vám v konkrétní situaci bude.
Vyšší gramáž znamená větší teplo?
Ne automaticky. Gramáž říká, kolik váží jeden metr čtvereční materiálu. Neříká sama o sobě jeho tloušťku, tepelný odpor, prodyšnost, schopnost pracovat s vlhkostí ani výsledný tepelný komfort.
Dva materiály mohou mít stejnou gramáž a přitom se chovat velmi rozdílně. O tepelných vlastnostech oblečení rozhoduje mimo jiné konstrukce textilie, její tloušťka a množství vzduchu, které dokáže zachytit, stejně jako střih a celé vrstvení. Výzkum tepelné izolace oděvů také ukazuje, že nelze tepelný komfort jednoduše odvozovat pouze od druhu vlákna nebo čísla na štítku.
Gramáž je jeden údaj o materiálu, ne jeho kompletní životopis.
Proč je při termoregulaci tak důležitý vítr?
Protože proudící vzduch mění výměnu tepla mezi tělem, oblečením a okolím. Vítr může narušovat izolační vrstvu vzduchu kolem těla a zvyšovat tepelné ztráty; zároveň může podporovat odpařování vlhkosti. Jeho výsledný efekt proto závisí na teplotě, vlhkosti, oblečení a dalších podmínkách.
A tady se krásně ukazuje, proč není řešením jednoduše vzít si silnější první vrstvu. Problém s větrem se často lépe řeší ochranou proti větru než dalším zateplováním od pokožky.
První vrstva má svoji práci. Izolační vrstva svoji. Vnější ochranná vrstva svoji. Vrstvení není soutěž o to, kdo na sebe dostane nejvíc triček.
Proč je důležitá vlhkost vzduchu?
Aby se pot mohl účinně odpařovat, musí mít kam přejít. Když je okolní vzduch velmi vlhký, odpařování je obtížnější, protože rozdíl mezi vlhkostí u pokožky a okolním prostředím se zmenšuje. Proto může být vysoká teplota při vysoké vzdušné vlhkosti výrazně nepříjemnější než podobná teplota v sušším prostředí.
Ani nejlepší funkční tričko nedokáže změnit fyzikální podmínky okolního vzduchu. Může s vlhkostí pracovat. Nemůže přepsat fyziku.
Proč každý vnímá teplotu jinak?
Protože tepelný komfort není jen údaj z teploměru. Ovlivňuje ho intenzita aktivity, množství produkovaného tepla, pocení, vítr, vlhkost, sluneční záření, oblečení a také individuální rozdíly mezi lidmi. Už samotné odborné modely tepelného komfortu proto pracují současně s podmínkami prostředí, aktivitou i oblečením.
Proto může jeden člověk v deseti stupních běžet v tenkém tričku a druhý si při stejné teplotě na procházku přidá další vrstvu. Ani jeden nemusí být oblečený špatně.
Teploměr změří počasí. Nezměří váš osobní termostat.
Právě vlastní zkušenost je proto při výběru funkčního oblečení velmi důležitá. Jestli se rychle zahříváte, hodně potíte nebo je vám naopak téměř pořád zima, je to pro výběr vrstev podstatnější informace než univerzální tabulka „5 °C = toto tričko“.
A jak je to s termoregulací u bambusového oblečení?
Bambusové viskóze se často připisuje schopnost v létě chladit a v zimě hřát. Tak jednoduché to není.
Bambusová viskóza je savé celulózové vlákno s příjemným omakem, které může přijímat vlhkost a pro mnoho lidí poskytuje velmi příjemný pocit při nošení. Výsledný tepelný komfort ale nevytváří samotný původ vlákna. Rozhoduje konstrukce úpletu, jeho tloušťka, gramáž, příměsi, střih, množství vlhkosti, další vrstvy, okolní podmínky a hlavně aktivita člověka.
Proto nechceme tvrdit, že bambus „v zimě hřeje a v létě chladí“. Přesnější je říct, že správně zvolený bambusový materiál může být součástí oblečení, které pomáhá vytvářet příjemné podmínky pro přirozenou termoregulaci těla.
Bambus máme rádi. Jen mu kvůli tomu nemusíme přidělovat funkci klimatizační jednotky.
Jak tedy vybrat oblečení podle termoregulace?
Nezačínejte otázkou, kolik je venku stupňů. Začněte tím, co budete dělat.
Jak intenzivně se budete pohybovat? Kolik tepla při tom sami vytvoříte? Hodně se potíte? Bude foukat? Budete se během aktivity zastavovat? Potřebujete lehkou první vrstvu, izolaci, nebo především ochranu před větrem? A jste člověk, který v listopadu stále chodí v tričku, nebo je vám zima už při pohledu na předpověď počasí?
Teprve potom vybírejte materiál a jednotlivé vrstvy. Praktická posloupnost je:
člověk → aktivita → intenzita → pot → podmínky → první vrstva → izolace podle potřeby → ochrana před větrem a počasím.
Ne obráceně.
Termoregulaci dělá tělo. Oblečení mu může pomoct – nebo překážet.
To je nakonec nejdůležitější věc z celého článku. Žádné tričko samo nereguluje vaši tělesnou teplotu. Termoregulaci zajišťuje organismus a oblečení vytváří podmínky, ve kterých tento systém pracuje.
Může pomoci zachovat potřebnou izolaci, pracovat s vlhkostí, umožnit její další odpařování nebo chránit před větrem. Stejně tak ale může být příliš teplé, příliš uzavřené, mokré nebo jednoduše nevhodné pro intenzitu aktivity.
Proto při výběru funkčního oblečení nehledáme materiál s kouzelným termostatem. Hledáme materiál, jehož vlastnosti dávají smysl pro konkrétního člověka, aktivitu a podmínky.
Kam pokračovat?
Pokud chcete termoregulaci převést rovnou do praxe, pokračujte články Jak vybrat první vrstvu funkčního oblečení?, Jak vrstvit funkční oblečení? První, druhá a další vrstva, Co je gramáž materiálu a co znamená g/m² u oblečení? nebo Jak vybrat správný materiál podle intenzity aktivit?
Protože otázka „Který materiál nejlépe termoreguluje?“ má jednu nepříjemně obyčejnou odpověď:
Žádný za vás. Ale správně vybrané oblečení může vašemu vlastnímu termoregulačnímu systému zatraceně usnadnit práci.
