Proč se potím?
Běžíte pět minut a tričko je mokré. Kamarád vedle vás absolvuje stejnou trasu a vypadá, jako by právě vystoupil z klimatizovaného auta. Znamená to, že máte špatnou kondici? Že máte špatné funkční oblečení? Nebo že se vaše tělo rozhodlo dělat vám naschvál osobní saunu? Většinou vůbec ne. Pocení je normální a velmi důležitý způsob, kterým se lidské tělo zbavuje přebytečného tepla. A množství potu je velmi individuální. Funkční oblečení vás nemá přestat nechat potit. Jeho úkolem je pomoci zvládnout vlhkost a tepelný komfort, který při pohybu vzniká.
Proč se lidské tělo vůbec potí?
Lidské tělo potřebuje udržovat svoji vnitřní teplotu v poměrně úzkém rozmezí. Teplo přitom nejen přijímáme z okolí, ale také si ho sami vyrábíme. A při pohybu ho vyrábíme podstatně víc.
Svalová práce totiž není dokonale účinný motor. Část energie využijeme k samotnému pohybu a velká část se přemění na teplo. Čím intenzivněji pracujeme, tím více tepla obvykle vzniká a tím důležitější je jeho odvod.
Jedním z hlavních nástrojů, které tělo používá, je právě pocení. Pot tedy není chyba systému. Pot je součást chladicího systému.
Jak nás pot vlastně ochlazuje?
Tady je jeden důležitý detail: neochlazuje nás samotné vytvoření potu. Ochlazuje nás především jeho odpaření z pokožky.
Potní žlázy vyloučí tekutinu na povrch pokožky. Když se voda začne odpařovat, potřebuje k přechodu z kapalného do plynného skupenství energii. Část této energie vezme v podobě tepla z povrchu těla. A tím nás ochlazuje.
Proto může být pocení při pohybu velmi účinným mechanismem termoregulace. Jenže má jednu zásadní podmínku: pot se musí mít kam odpařit.
Proč se v horku potím víc?
Protože tělo má těžší práci s odváděním tepla. Pokud je okolní prostředí chladnější než pokožka, můžeme část tepla ztrácet například prouděním a sáláním. S rostoucí teplotou prostředí se možnosti odvádění tepla těmito cestami zmenšují a odpařování potu získává ještě větší význam.
Když k vysoké okolní teplotě přidáte běh, cyklistiku, turistiku do kopce nebo jinou intenzivní aktivitu, vzniká další teplo uvnitř organismu.
Tělo tedy dělá to, co umí: zapíná chlazení. A někdy ho zapne opravdu důkladně.
Proč je ve vlhku pocení tak nepříjemné?
Protože vysoká vzdušná vlhkost zhoršuje odpařování potu. Tělo se může dál potit, ale pokud okolní vzduch obsahuje hodně vodní páry, voda se z pokožky odpařuje hůř. Pot potom zůstává na těle nebo stéká, aniž by poskytoval tak účinné ochlazení jako při dobrém odpařování.
A právě proto může být dusný letní den mnohem nepříjemnější než stejně vysoká teplota v sušším prostředí.
Jste mokří.
Potíte se dál.
A přesto nemáte pocit, že by chlazení fungovalo podle vašich představ. Vyrobit pot totiž nestačí. Potřebujeme ho také odpařit.
Proč se někdo potí víc a někdo méně?
Protože lidé nejsou stejné stroje se stejně nastaveným termostatem. Množství potu ovlivňuje intenzita pohybu, množství vytvářeného tepla, okolní teplota a vlhkost, proudění vzduchu, oblečení, velikost těla, fyzická kondice a aklimatizace na teplo. Rozdíly existují také mezi jednotlivými lidmi.
Proto není příliš užitečné porovnávat mokré fleky na zádech se spoluhráčem a podle nich rozhodovat, kdo má lepší kondici. Stejný kopec, stejné počasí a stejné tričko neznamenají stejné množství potu.
Znamená hodně potu špatnou kondici?
Ne automaticky. Tohle je jeden z mýtů, který bychom z funkčního oblečení rádi vyhnali.
Trénovaný člověk se při fyzické aktivitě může potit velmi účinně. Organismus adaptovaný na pravidelný pohyb a teplo může spouštět pocení dříve a při zátěži produkovat větší množství potu, protože právě tím pomáhá udržovat tělesnou teplotu. Samozřejmě záleží na konkrétní situaci a intenzitě výkonu.
Ale jednoduchá rovnice: hodně se potím = mám mizernou kondici neplatí. Někdy může být propocené tričko naopak důkazem, že váš chladicí systém právě poctivě maká.
A znamená málo potu dobrou kondici?
Ani to ne. Množství viditelného potu samo o sobě není měřítkem fyzické kondice.
Navíc nevidíme, kolik potu se skutečně vytvořilo a kolik se ho průběžně odpařilo. Za suchého a větrného počasí můžete produkovat značné množství potu, který se účinně odpařuje, takže oblečení nemusí působit zdaleka tak mokře.
V dusném prostředí může stejný člověk vypadat, jako by právě vlezl do rybníka. Mokré tričko není sportovní vysvědčení.
Potím se proto, že mám špatné funkční tričko?
Tady přichází velmi důležitá věc: funkční oblečení pocení nezastavuje. A ani by nemělo.
Tričko nemá vypnout potní žlázy. Může ale ovlivnit, jak se budete cítit, když se začnete potit - jak pracuje s kapalnou vlhkostí, kolik jí přijme do své struktury, jak ji rozprostře, jak rychle může schnout a jaký vytváří pocit na pokožce.
Proto je nesmyslné hodnotit funkčnost oblečení větou: „Potil jsem se v tom, takže to nefunguje.“ Pokud běžíte do kopce, potit se pravděpodobně budete i v nejdražším funkčním tričku na světě. Fyziku cenovkou neuplatíte.
Může mi ale špatně zvolené oblečení způsobit větší pocit horka?
Ano. Oblečení vytváří mezi pokožkou a okolím další prostředí. Pokud je příliš teplé, příliš silné nebo nevhodně poskládané do vrstev vzhledem k intenzitě aktivity, může zhoršit odvod přebytečného tepla.
Tělo potom musí termoregulaci řešit dál. A jedním z nástrojů je opět pocení. Právě proto není dobrý nápad oblékat se jen podle venkovní teploty. Při -5 °C na běžkách může tělo vyrábět obrovské množství tepla. Při stejné teplotě na sedačkové lanovce skoro žádné.
Teploměr ukazuje stejné číslo. Vaše tělo ale řeší úplně jiný problém.
Proč může být lehká první vrstva dobrá i v zimě?
Protože při intenzivním pohybu potřebujeme řešit nejen chlad zvenčí, ale také teplo a vlhkost vznikající uvnitř.
Když se na vysokou intenzitu příliš navrstvíte, můžete se velmi rychle přehřát a začít intenzivně potit. Jakmile potom zpomalíte nebo zastavíte, mokré vrstvy mohou být nepříjemné a začnete rychleji vnímat chlad. Proto může při intenzivní zimní aktivitě dávat smysl lehká první vrstva a tepelný komfort regulovat dalšími vrstvami.
U nás může být například Bamboo Air 130g/m² použitelný jako velmi lehká první vrstva i v zimě, pokud odpovídá intenzitě aktivity a zbytek systému je správně poskládaný. Zima venku totiž automaticky neznamená silné triko přímo na tělo.
Proč někdy propotím i funkční tričko?
Protože žádný materiál nemá nekonečnou kapacitu. Pokud tělo vytváří velké množství potu, část se může odpařit přímo z pokožky, část přijme oblečení a část se může přes textilii přesouvat dál. Pokud ale produkce vlhkosti překročí schopnost celého systému ji odvádět a odpařovat, začne se hromadit.
A je jedno, jak úžasné marketingové sloveso má tričko napsané na visačce. Odvádí. Dýchá. Transportuje. Reguluje. Pokud do systému posíláte vodu rychleji, než ji systém dokáže dostat ven, budete mokří. Proto je při výběru oblečení tak důležitá intenzita aktivity a vaše vlastní produkce potu.
Je lepší savý materiál, nebo materiál, který skoro nesaje?
Ani tady neexistuje univerzální vítěz.
Bambusová viskóza je savý celulózový materiál. Dokáže přijmout vlhkost do své struktury a pro mnoho lidí nabízí velmi příjemný pocit při kontaktu s pokožkou.
Polyester přijímá do samotného vlákna vody velmi málo. U vhodně navržené technické textilie lze proto pracovat především s kapilárním transportem kapalné vlhkosti mezi vlákny a jejím rozprostřením pro následné odpařování.
A právě při vysoké intenzitě a velké produkci potu může mít dobře navržená syntetika výhodu.
Proto znovu: savost ≠ odvod vlhkosti ≠ rychlost schnutí. Každá z těchto vlastností popisuje něco jiného.
Proč po zastavení najednou začnu mrznout?
Tohle je klasická situace. Do kopce vám bylo horko. Potili jste se. Pak přijdete na vrchol, zastavíte, foukne vítr a během několika minut hledáte v batohu všechno, co má rukávy.
Během intenzivního pohybu tělo vyrábělo hodně tepla. Po zastavení jeho produkce prudce klesne. Jenže pokožka a oblečení mohou být stále vlhké a odpařování pokračuje. K tomu se může přidat proudění studeného vzduchu a ztráty tepla se najednou projeví mnohem výrazněji.
Proto je při sportu důležité nečekat s úpravou vrstev až do chvíle, kdy je vám opravdu zima nebo opravdu horko. Funkční vrstvení není jen oblékání. Je to také svlékání.
Když se potím, znamená to, že oblečení musí odvést všechen pot od těla?
Tohle je další z marketingových představ, které fyzika trochu kazí. Oblečení může práci s vlhkostí podpořit, ale není potrubí napojené na potní žlázy.
Část vlhkosti se může odpařit přímo z pokožky, část se může dostat do textilie, část se může transportovat jejím povrchem nebo strukturou a následně se odpařit. Výsledek závisí na materiálu, konstrukci textilie, střihu, dalších vrstvách, proudění vzduchu, teplotě, vlhkosti prostředí a množství potu.
A pokud přes první funkční vrstvu natáhnete něco, přes co se vodní pára a teplo dostávají ven obtížně, ani nejlepší první vrstva nemá kam kouzlit. Funguje celý systém oblečení. Ne jedno supertričko.
Můžu podle množství potu vybrat materiál?
Ano a je to dokonce velmi užitečné vodítko. Pokud se při aktivitě potíte málo až středně, můžete při výběru dát větší váhu tepelnému komfortu, jemnosti materiálu a pocitu na pokožce.
Pokud víte, že při sportu produkujete opravdu velké množství potu, je potřeba mnohem víc řešit lehkost první vrstvy, transport kapalné vlhkosti, schnutí a celý systém dalších vrstev.
Proto u nás při výběru materiálu neřešíme jen: léto nebo zima?
Mnohem užitečnější otázka je: Co budete dělat a jak moc se při tom obvykle potíte?
Protože člověk, který mrzne už při pohledu z okna, a člověk, který po deseti minutách chůze otevírá všechny zipy, opravdu nepotřebují stejné oblečení.
Znamená hodně potu, že potřebuji „silnější funkční“ materiál?
Právě naopak - často může dávat větší smysl lehčí první vrstva. Čím intenzivnější pohyb a čím více tepla tělo vytváří, tím méně izolace můžete potřebovat přímo u pokožky. Další tepelnou ochranu potom řešíte podle podmínek druhou a další vrstvou.
Proto u intenzivních aktivit může dávat smysl lehký Bamboo Air, případně Bamboo Ultra, pokud potřebujete pružnější a přiléhavější charakter materiálu. A při opravdu vysoké produkci potu může být vhodnější technická syntetika.
Ne proto, že bambus „nefunguje“. Ale protože různé materiály jsou dobré na různé práce.
A souvisí pocení se zápachem trička?
Ano, ale ne způsobem: pot = smrad.
Pot a další kožní sekrety vytvářejí prostředí a zdroje látek, se kterými následně pracují mikroorganismy na pokožce a v textilu. Výsledkem mohou být těkavé látky, které vnímáme jako tělesný nebo textilní zápach. Do toho vstupuje druh materiálu, množství kožního mazu, mikrobiom konkrétního člověka, vlhkost, doba nošení, skladování propoceného oblečení a způsob praní.
Protože i tady je skutečnost trochu zajímavější než marketingová rovnice o jednom řádku.
Je možné se potit „moc“?
Množství pocení je mezi lidmi velmi rozdílné a samotný fakt, že se někdo při sportu potí výrazně více než ostatní, ještě automaticky neznamená problém.
Pocení ale samozřejmě patří k tělesným funkcím a výrazná nevysvětlitelná změna, velmi silné pocení mimo odpovídající podmínky nebo jiné neobvyklé projevy už nejsou otázkou výběru trička. V takové situaci patří otázka zdravotníkovi, ne výrobci funkčního oblečení.
My vám umíme poradit s první vrstvou. Diagnostiku necháme lidem, kteří na ni mají diplom.
Takže: proč se potím?
Protože vaše tělo vyrábí teplo a potřebuje ho odvést.
Pocení je normální součást termoregulace. Potní žlázy dostanou vodu na povrch pokožky a jejím odpařováním může tělo ztrácet přebytečné teplo. Kolik se potíte, ovlivňuje intenzita pohybu, prostředí, oblečení, vaše tělo, kondice, aklimatizace i individuální nastavení.
Funkční oblečení tento proces nevypíná. Může vám ale pomoci lépe zvládnout teplo a vlhkost, které při pohybu vznikají.
Proto pokud doběhnete na kopec s mokrými zády, neznamená to automaticky, že vaše funkční tričko selhalo. Možná jste po něm jen chtěli práci, kterou žádné tričko neumí: přesvědčit lidské tělo, aby při výkonu přestalo být lidským tělem.
A to jsme zatím do materiálových parametrů opravdu nedostali.
