Je lepší polyester?
Bambus, nebo polyester? Pokud čekáte, že výrobce bambusového oblečení odpoví „samozřejmě bambus“, asi vás trochu zklameme. Někdy může být polyester lepší. Záleží totiž na tom, co od oblečení potřebujete. Bambusová viskóza a polyester jsou velmi rozdílná vlákna a právě jejich rozdílné vlastnosti mohou být v jedné situaci výhodou a v jiné nevýhodou. Na pohodové nošení můžete chtít něco úplně jiného než na běh v parném létě. A nejlepší materiál není ten, který má nejhezčí marketing. Je to ten, který se hodí na práci, kterou po něm chcete.
Nejdřív si ujasněme, co vlastně porovnáváme
Polyester je syntetické vlákno. V textilním průmyslu jde nejčastěji o polyester založený na PET. Bambusová viskóza je naopak regenerované celulózové vlákno – její celulóza pochází z bambusu a průmyslovým procesem se z ní vyrábí viskózové vlákno.
Takže ani tady neporovnáváme dvě varianty stejného materiálu.
polyester → syntetické vlákno
bambusová viskóza → regenerované celulózové vlákno rostlinného původu
Odlišná chemická struktura znamená také odlišné chování vůči vlhkosti. A právě tady začíná být porovnání pro funkční oblečení opravdu zajímavé.
Polyester skoro nesaje. A to může být výhoda
Polyester má velmi nízkou schopnost přijímat vlhkost do samotného vlákna. Jeho standardní moisture regain se pohybuje přibližně kolem 0,4 %, zatímco u viskózy jsou běžné hodnoty výrazně vyšší. Na první pohled by mohlo vypadat, že materiál, který téměř nesaje, bude na sport úplně k ničemu.
Jenže právě naopak.
Pokud se pot neukládá ve velkém množství dovnitř vláken, může vhodně navržená polyesterová textilie kapalnou vlhkost transportovat pomocí kapilár mezi vlákny, rozprostřít ji na větší plochu a umožnit její odpaření. U technických polyesterových vláken lze tento proces dále ovlivňovat tvarem vláken, jemností příze, konstrukcí textilie nebo povrchovou úpravou.
A proto je polyester ve sportovním oblečení tak rozšířený. Nesaje totiž neznamená neodvádí.
Bambusová viskóza naopak vlhkost přijímá
Bambusová viskóza patří mezi savé celulózové materiály. To může přispívat k příjemnému pocitu na těle, protože materiál dokáže vlhkost přijmout do své struktury. Jenže při vysoké produkci potu se může stejná vlastnost začít chovat jinak.
Materiál přijme větší množství vody, zvýší se jeho vlhkost a následně musí také vyschnout. Pokud se intenzivně hýbete, hodně se potíte a potom zastavíte v chladném prostředí, může být mokrá první vrstva nepříjemná.
Proto pořád opakujeme jednu věc: savost ≠ odvod vlhkosti ≠ rychlost schnutí.
Jsou to tři různé vlastnosti.
Takže polyester odvádí pot lépe?
Může. Ale samotné slovo polyester to nezaručuje. Tady je stejná past jako u bambusu. Není polyester jako polyester.
Výsledné chování oblečení ovlivňuje jemnost a tvar vláken, příze, konstrukce pleteniny, její hustota, povrchové úpravy, gramáž i střih. Výzkum sportovních textilií ukazuje, že například polyesterová mikrovlákna a speciálně tvarovaná vlákna mohou výrazně podporovat kapilární transport kapalného potu.
Takže obyčejné polyesterové tričko z módního řetězce a technický sportovní materiál mohou mít na etiketě stejné slovo polyester, ale při sportu se mohou chovat úplně jinak.
Vlákno je surovina. Funkční materiál vzniká až jeho konstrukcí.
Co je tedy lepší, když se hodně potím?
Tady už polyester dostává velmi silnou kartu.
Při vysoké intenzitě pohybu a velké produkci potu může dobře navržená polyesterová textilie dávat větší smysl než savější bambusová viskóza. Proto se s polyesterem tak často setkáte u běžeckého, cyklistického a dalšího výkonnostního sportovního oblečení.
Neznamená to, že polyester zastaví pocení nebo vás udrží magicky suché. Pokud tělo produkuje více potu, než se dokáže odpařit, žádné tričko fyzikální zákony nepřemluví.
Dobře navržený materiál ale může pomoci dostat kapalnou vlhkost od pokožky, rozprostřít ji a vytvořit podmínky pro její rychlejší odpařování. A při intenzivním sportu je to sakra užitečná vlastnost.
A co náš bambus při sportu?
To, že může být polyester při velmi vysoké intenzitě vhodnější, rozhodně neznamená, že bambusové materiály na sport nepatří. Právě proto máme několik rozdílných materiálů.
Například lehký Bamboo Air130 g/m² může velmi dobře fungovat jako první vrstva při vyšší intenzitě, pokud vám vyhovuje jeho pocit na těle a podmínky nejsou takové, že by se materiál dlouhodobě zahlcoval velkým množstvím potu. Bamboo Ultra190 g/m² zase přidává pružnost a přiléhavější charakter.
Ale pokud víme, že člověk bude dvě hodiny podávat vysoký výkon, hodně se potit a prioritou bude co nejrychlejší práce s kapalnou vlhkostí, nebudeme mu tvrdit, že bambus musí vyhrát jen proto, že ho sami prodáváme.
Polyester ale umí také pěkně smrdět
A tady se karta zase obrací. Polyester je hydrofobní, ale zároveň má tendenci dobře interagovat s některými mastnými složkami kožního mazu. Výzkum bakteriálního života v textiliích ukázal u polyesteru oproti bavlně vyšší zachycení mazu a spojení s vyšší produkcí bakteriálního zápachu.
Každý, kdo někdy nechal propocené syntetické tričko v tašce, pravděpodobně nepotřebuje dlouhou vědeckou přednášku.
Ten zážitek si umí obhájit sám.
Neznamená to, že každé polyesterové tričko musí zapáchat. Existují konstrukce a úpravy materiálů zaměřené právě na omezení zápachu. Ale ani opačný extrém není správný: syntetika není automaticky hygieničtější jen proto, že přijímá málo vody do vlákna.
Je bambus příjemnější na těle?
Pro mnoho lidí ano, ale pocit na pokožce je subjektivní. Bambusová viskóza může mít velmi jemný, hladký a splývavý charakter. Právě komfort při přímém kontaktu s pokožkou je jeden z hlavních důvodů, proč ji používáme pro první vrstvy.
Polyester lze ale vyrobit v obrovském množství podob. Jemná technická mikrovlákna mohou být velmi příjemná, zatímco levnější nebo nevhodně konstruovaná textilie může někomu připadat méně komfortní.
Takže ani tady nemůžeme říct: bambus je vždy příjemný a polyester vždy škrábe. To by byla úplně stejná materiálová pohádka, jen obráceně.
A co citlivá pokožka?
U velmi citlivé pokožky bychom se opět nedívali pouze na název vlákna. Rozhoduje povrch materiálu, konstrukce textilie, švy, etikety, střih, tlak, tření, pot, vlhkost, barviva, případné další úpravy i způsob praní.
Hladká bambusová viskóza může být pro některé lidi velmi příjemná právě proto, že jim její omak vyhovuje. To ale neznamená, že polyester je automaticky nevhodný pro citlivou pokožku nebo že bambusová viskóza je hypoalergenní.
Přírodní původ není lékařská diagnóza. A syntetické vlákno není automaticky alergen.
Je polyester odolnější?
Obecně má polyester velmi dobré mechanické vlastnosti a právě pevnost a odolnost patří mezi důvody jeho širokého využití ve sportovních textiliích. Ale zase - životnost hotového oblečení neurčuje pouze druh vlákna.
Rozhoduje konstrukce textilie, gramáž, kvalita příze, švy, střih, namáhání konkrétního místa, způsob používání a péče.
Velmi lehké technické polyesterové tričko tedy nemusí automaticky přežít silnější bambusovou pleteninu jen proto, že polyesterové vlákno má určité mechanické vlastnosti. Etiketa se složením není záruční list na nesmrtelnost.
A co ekologie? Bambus musí vyhrát, ne?
Ne tak rychle. Polyester je syntetický materiál, jehož běžná výroba je založená na fosilních surovinách. Při praní syntetických textilií může také docházet k uvolňování mikrovláken. To jsou relevantní environmentální otázky.
Jenže z toho ještě automaticky nevzniká rovnice:
bambus = ekologický
polyester = neekologický.
U bambusové viskózy musíme hodnotit pěstování suroviny, získávání celulózy, výrobu viskózového vlákna a další části životního cyklu. U polyesteru zase zdroj suroviny, výrobu, případný obsah recyklovaného materiálu, životnost, mikrovlákna a možnosti dalšího nakládání s výrobkem.
A u obou také platí, že výrobek, který skutečně dlouho používáte, je úplně jiný příběh než tričko, které po třech nošeních skončí ve skříni nebo v odpadu. Jedno slovo ve složení ekologický rozsudek opravdu nevynese.
Proč tedy používáme polyester i my?
Protože někdy je to správný materiál pro konkrétní práci. Například náš DRY-CLIM® používaný pro cyklistické dresy obsahuje polyester a elastan. U cyklistického dresu potřebujeme jiný soubor vlastností než u jemného bambusového trička na běžné nošení.
Polyesterové komponenty používáme také tam, kde potřebujeme vlastnosti vhodné například pro sublimační tisk, protože tato technologie pracuje právě s vhodnými syntetickými materiály.
Bylo by tedy poněkud zvláštní tvrdit: „Polyester je špatný.“
A o dvě stránky dál z něj ušít cyklistický dres.
My se raději ptáme: „Proč je polyester právě tady?“
Pokud na to máme dobrou technickou odpověď, dává jeho použití smysl.
Co je lepší na běh?
Pokud jde o intenzivní běh, vysokou produkci potu a požadavek na rychlé schnutí, dobře navržený technický polyester může mít proti bambusové viskóze výraznou výhodu. Pokud jde o klidnější běh, chladnější podmínky nebo člověka, který dává velkou váhu pocitu materiálu na těle, může mu naopak vyhovovat lehká bambusová první vrstva.
A někdo bude nejspokojenější v kombinaci více vláken nebo v úplně jiném technickém materiálu.
Proto se při výběru neptáme jen: „Z čeho to je?“
ale také: „Jak je ten materiál udělaný a co v něm budu dělat?“
Co je lepší na běžné nošení?
Tady se priority často úplně změní.
Při cestě do práce, procházce nebo celodenním běžném nošení nemusí být maximální rychlost transportu potu hlavním požadavkem. Mnohem důležitější může být jemnost, pocit na pokožce, komfort, střih nebo to, jak se v oblečení cítíte po několika hodinách.
A právě tady může být bambusová viskóza velmi příjemnou volbou. Technický polyester, který je skvělý při závodě, nemusí být automaticky materiál, ve kterém chcete sedět osm hodin v kanceláři.
Nejlepší funkce je ta, kterou opravdu potřebujete.
Takže: je polyester lepší než bambus?
Někdy ano.
Při vysoké intenzitě, velkém množství potu a požadavku na rychlou práci s kapalnou vlhkostí může být dobře navržený polyesterový materiál lepší volbou než savější bambusová viskóza. Polyesterové vlákno přijímá velmi málo vlhkosti a vhodná konstrukce textilie může účinně podporovat její kapilární transport a odpařování.
Bambusová viskóza zase může nabídnout jiný typ komfortu – jemný a hladký pocit na pokožce a vlastnosti, které mohou být velmi příjemné při běžném nošení i řadě sportovních aktivit.
Takže pokud se nás zeptáte: „Je polyester lepší?“
odpovíme: Na něco ano.
A pokud se zeptáte: „Je lepší bambus?“
odpověď bude stejná: Na něco ano.
Protože materiály nejsou fotbalové týmy, kterým musíte fandit celý život. Jsou to nástroje. A šroubovák není horší než kladivo jen proto, že s ním nezatlučete hřebík.
