Jaký je rozdíl mezi přízí, pleteninou a látkou?
Příze, pletenina, úplet, tkanina, látka… Na první pohled to může vypadat jako několik různých názvů pro totéž. Jenže NEJSOU. A pokud chceme pochopit, proč se dvě trička ze zdánlivě stejného materiálu mohou chovat úplně jinak, je dobré začít právě tady.
Zjednodušeně řečeno: z vláken vzniká příze, z příze vzniká textilie a z textilie teprve oblečení. Jenže ani textilie není jedna jediná věc. Příze se může tkát, plést nebo zpracovat jiným způsobem – a právě způsob jejího zpracování zásadně ovlivňuje vlastnosti výsledného materiálu.
A rovnou si opravíme jednu velmi častou záměnu: pletenina a tkanina jsou dvě úplně jiné disciplíny. V běžné řeči obojímu klidně říkáme „látka“. Technicky tím ale házíme do jednoho pytle textilie, které vznikají úplně jiným způsobem.
Začněme od začátku: co je textilní vlákno?
Vlákno je základní stavební jednotka textilie. Může být přírodního původu, syntetické nebo vyrobené regenerací přírodního polymeru. Bavlna je přírodní celulózové vlákno, polyester je syntetické vlákno a například viskóza je regenerované celulózové vlákno.
U našeho bambusového oblečení tedy nepracujeme s nějakými mikroskopickými bambusovými nitkami vytaženými přímo ze stébla. Bambus slouží jako zdroj celulózy, ze které se vyrábí viskózové vlákno. Z něj se následně vyrábí příze.
A právě tady začíná cesta od suroviny k tričku.
vlákno → příze → textilie → střihové díly → oblečení
Jednoduchá šipka. Spousta práce mezi jednotlivými kroky.
Co je příze?
Příze je souvislý délkový textilní útvar vytvořený z vláken, který lze dále zpracovávat například pletením nebo tkaním. Může vznikat ze staplových vláken jejich spřádáním, případně může mít podobu soustavy nekonečných filamentů. V praxi tedy příze představuje něco, co už připomíná „nit“, ale ještě to rozhodně není materiál, ze kterého bychom mohli vystřihnout tričko.
Příze může být jemnější nebo hrubší, hladká nebo objemnější, více či méně zakroucená a může obsahovat jeden druh vlákna nebo jejich kombinaci. Už její konstrukce proto ovlivňuje, jak se později bude výsledná textilie chovat. Stejné vlákno neznamená stejnou přízi. A stejná příze ještě neznamená stejnou textilii.
Je příze totéž co nit?
V běžné řeči se tato slova často zaměňují, ale technicky nejsou úplně totožná.
Příze je základní textilní délkový útvar určený k dalšímu textilnímu zpracování. Z přízí můžeme vyrábět pleteniny nebo tkaniny. Nití se v praxi často rozumí výrobek určený ke konkrétnímu použití – typicky například šicí nit.
Takže když naše švadlenka sedí u stroje a sešívá tričko, pracuje se šicí nití. Materiál, který právě sešívá, ale vznikl z přízí. Zní to jako slovíčkaření, dokud nepotřebujete vysvětlit, jak se z bambusového vlákna stalo tričko. Pak se najednou každé slovo hodí.
Co vznikne z příze?
A teď přichází důležité rozcestí. Přízi můžeme různými technologiemi zpracovat do plošné textilie. Dvě nejznámější skupiny jsou:
tkaniny a pleteniny.
Obojí může člověk v běžném hovoru označit slovem „látka“. Jenže způsob, jakým drží pohromadě, je úplně jiný. A s ním i jejich vlastnosti.
Co je tkanina?
Tkanina vzniká vzájemným provázáním nejméně dvou soustav nití - osnovy a útku. Osnovní nitě vedou jedním směrem a útek je s nimi podle konkrétní vazby provazován napříč. Představit si to můžete jako pravidelnou síť, ve které se podélné a příčné nitě vzájemně kříží.
Typickým příkladem tkaniny může být materiál používaný na košile, klasické kalhoty, ložní prádlo nebo denim u džínů. Samozřejmě existují velmi jemné, pružné, husté i technické tkaniny, takže ani zde neplatí jeden univerzální soubor vlastností.
Základní princip je ale pořád stejný: osnova + útek = tkanina.
A potom tu máme druhou disciplínu.
Co je pletenina?
Pletenina nevzniká křížením osnovy a útku jako tkanina. Její strukturu tvoří vzájemně propojená očka příze.
Pokud jste někdy pletli na jehlicích nebo alespoň viděli někoho plést svetr, základní princip už znáte. Průmyslové pletařské stroje jsou samozřejmě úplně jiná liga, ale podstata zůstává: příze vytváří očka, která se navzájem propojují. A právě očková struktura dává pleteninám jejich charakteristické vlastnosti.
Mohou být poddajné, pružné a dobře se přizpůsobovat pohybu těla, přičemž část této pružnosti může vznikat už samotnou konstrukcí pleteniny bez nutnosti přidávat elastan. To je důležité třeba u našeho Bamboo Air, který je ze 100% bambusové viskózy a přesto je díky své konstrukci pružný.
Pružnost totiž nemusí být pouze vlastnost vlákna. Může ji vytvořit i konstrukce textilie.
A co je tedy úplet?
Tady se dostáváme k dalšímu slovu, které na našem webu používáme velmi často.
Úplet je pletenina.
V oděvní praxi se výraz úplet běžně používá právě pro pletené textilie, ze kterých se vyrábějí například trička, funkční prádlo, legíny nebo mikiny. Když tedy u Bamboo Ultra, Bamboo Air nebo jiného našeho materiálu mluvíme o úpletu, pořád jsme ve světě pletenin.
Nejde o tkaninu. A to je při popisu funkčního oblečení poměrně zásadní rozdíl.
Takže pletenina není látka?
Tady musíme oddělit běžnou češtinu od textilní terminologie.
Slovo „látka“ používáme běžně jako obecné označení materiálu, ze kterého je něco ušité. V tomto smyslu zákazník klidně řekne, že tričko je z příjemné látky a nikdo mu kvůli tomu nemusí zabavovat občanku. Technicky ale slovo látka neříká, jak byla textilie vyrobena.
Pokud chceme být přesní, rozlišujeme například tkaninu a pleteninu. A právě jejich zaměňování bývá velmi časté.
Proto věta: „Tahle látka je pletenina.“ může být v běžném jazyce naprosto srozumitelná.
Ale věta: „Pletenina je tkaná látka.“ už technicky správně není.
Pletenina se plete. Tkanina se tká. Jedno dvě písmenka v češtině navíc, technologicky docela jiný svět.
Jak poznat pleteninu a tkaninu?
U běžných výrobků se můžeme podívat na strukturu materiálu. U tkaniny lze při bližším pohledu zpravidla rozeznat dvě soustavy nití křížící se v podélném a příčném směru. U pleteniny naopak najdeme strukturu tvořenou očky.
Rozdíl můžeme často cítit i při natažení. Běžná pletenina bývá díky své očkové konstrukci přirozeně poddajnější a pružnější než běžná tkanina.
Ale pozor na zjednodušení. Existují pružné tkaniny s elastanem a existují velmi pevné nebo málo pružné pleteniny. Samotné zatažení za roh materiálu proto není odborná textilní laboratoř.
Konstrukce napoví. Jedna vlastnost sama o sobě nerozhodne.
Proč se na trička a funkční prádlo tak často používají pleteniny?
Protože lidské tělo má jeden nepříjemný zvyk: hýbe se.
Tričko se musí přizpůsobit ramenům, trupu a pažím. Spodní vrstva musí zvládnout ohýbání, natahování a změny polohy těla. U sportovního oblečení jsou nároky ještě větší. Očková konstrukce pleteniny umožňuje materiálu měnit tvar a následně se podle konkrétní konstrukce více či méně vracet zpět. Pokud k tomu přidáme elastan, můžeme pružnost a návratnost materiálu dále ovlivnit.
Proto se pleteniny výborně hodí pro trička, spodní vrstvy, legíny a mnoho druhů funkčního oblečení. To ale neznamená, že tkanina je horší. Má prostě jinou práci.
Je pletenina automaticky pružná?
Do určité míry může být pružná díky své konstrukci, ale míra pružnosti se mezi jednotlivými pleteninami výrazně liší. Rozhoduje druh vazby, hustota, použitá příze, jemnost, složení i případná přítomnost elastanu. Proto může být jeden úplet velmi pružný a jiný podstatně stabilnější.
Krásným příkladem jsou naše vlastní materiály. Bamboo Air neobsahuje elastan, přesto má díky své bublinkové pletené konstrukci přirozenou mechanickou pružnost. Bamboo Ultra naproti tomu obsahuje 8% Lycra, takže do výsledného chování vstupuje nejen konstrukce úpletu, ale také elastické vlákno.
Proto také není správné podívat se pouze na složení a říct: „Není tam elastan, takže to nepruží.“ Složení materiálu totiž není jeho kompletní životopis.
Může mít stejná příze v různých pleteninách jiné vlastnosti?
Ano. A právě to je jeden z nejdůležitějších důvodů, proč tento článek vůbec potřebujeme.
Představte si, že máme stejnou nebo velmi podobnou přízi. Změníme ale vazbu pleteniny, hustotu oček, délku nitě v očku, strukturu povrchu nebo výslednou gramáž. Dostaneme textilie, které se mohou lišit pružností, objemem, omakem, propustností vzduchu, tepelnými vlastnostmi i způsobem, jakým pracují s vlhkostí.
Výsledné vlastnosti oblečení tedy nevytváří pouze údaj: 92% bambusová viskóza / 8% elastan.
To je důležitá informace o materiálovém složení. Ale pořád neříká všechno o tom, jak je textilie postavená. A přesně proto mohou mít dva materiály s podobným složením při nošení úplně jiný charakter.
Co má konstrukce pleteniny společného s funkčností?
Docela hodně.
Konstrukce pleteniny může ovlivnit například pružnost, poddajnost, objem, množství vzduchu zachyceného ve struktuře, propustnost vzduchu, kontakt s pokožkou nebo pohyb kapalné vlhkosti v textilii. Proto jsme v článcích o odvodu vlhkosti a prodyšnosti opakovali, že nestačí znát pouze druh vlákna.
Polyesterové vlákno samo o sobě není „odvod potu“. Bambusová viskóza sama o sobě není hotová „termoregulace“. A gramáž sama o sobě není odpověď na otázku, jestli vám bude teplo. Funkci vytváří kombinace vlákna, příze, konstrukce textilie a hotového výrobku. A nakonec samozřejmě člověk, který si ho oblékne.
Kde se do toho všeho vejde gramáž?
Gramáž vyjadřuje hmotnost jednoho metru čtverečního textilie. Uvádíme ji tedy až u výsledného plošného materiálu, například 130g/m² u Bamboo Air nebo 190g/m² u Bamboo Ultra.
Gramáž nám neříká, kolik váží samotná příze ani hotové tričko. A už vůbec sama nevysvětluje konstrukci pleteniny. Dva úplety mohou mít stejnou gramáž a přitom rozdílné složení, vazbu, tloušťku, pružnost i použití. Proto se nám znovu hodí stará známá: Gramáž je jeden údaj o materiálu, ne jeho kompletní životopis.
A kdy se z pleteniny stane tričko?
Ani hotová pletenina ještě není oblečení. Materiál musí projít dalšími výrobními kroky. Podle konkrétního výrobku se připraví střih, jednotlivé díly se z materiálu oddělí, následně se sešívají, kompletují a kontrolují.
U nás navíc standardní sortiment nevyrábíme dopředu jen proto, abychom naplnili regály hotovými kusy. Materiál máme připravený a konkrétní výrobek vzniká až podle skutečné objednávky.
materiál skladem → objednávka → výroba konkrétního kusu → kontrola → balení → expedice
Takže cesta od bambusu k vašemu tričku je ve skutečnosti poměrně dlouhá:
bambus → celulóza → viskózové vlákno → příze → pletenina → střih → šití → hotové oblečení
Tričko na bambusovém stéble opravdu neroste. Bylo by to výrobně výrazně jednodušší, ale naše švadlenky by přišly o práci.
Proč je dobré znát rozdíl mezi přízí a pleteninou?
Protože díky tomu začnou dávat větší smysl informace o funkčních materiálech. Když víte, že vlákno není příze, příze není pletenina a pletenina není hotové oblečení, přestanete od jediného údaje o složení očekávat odpověď na všechny otázky.
Výsledné chování materiálu vzniká postupně:
vlákno ovlivňuje vlastnosti příze → příze ovlivňuje možnosti textilie → konstrukce pleteniny vytváří další vlastnosti → střih a zpracování ovlivňují chování hotového oblečení.
Proto dvě trička označená například jako „z bambusové viskózy“ nemusí být vůbec stejná. A stejně tak dvě pleteniny se stejným procentuálním složením nemusí být stejným materiálem.
Příze není pletenina. Pletenina není tkanina. A „látka“ nám toho moc neřekne.
Pokud si z celého článku chcete odnést jen jednu jednoduchou mapu, pak tuhle:
Vlákno je základní stavební jednotka.
Příze vzniká z vláken a slouží jako materiál pro další textilní zpracování.
Pletenina vzniká propojením oček z příze.
Tkanina vzniká provázáním soustav osnovy a útku.
Látka je běžné obecné slovo, které samo o sobě technologii výroby neurčuje.
Oblečení je výrobek, který z vybrané textilie teprve vznikne.
A přesně proto není při hodnocení funkčního oblečení dobré skončit u věty „je to z bambusu“. Mezi bambusem a hotovým tričkem je ještě docela slušná textilní dálnice.
Kam pokračovat?
Pokud chcete jednotlivé kroky rozebrat ještě podrobněji, pokračujte články Jak vzniká bambusová příze? Od bambusu přes viskózové vlákno až k niti, Co je gramáž materiálu a co znamená g/m² u oblečení?, Jak funguje odvod vlhkosti u funkčního oblečení? nebo Jak funguje prodyšnost funkčního oblečení?
A až příště někdo označí vaše bambusové tričko za „tkanou látku“, nemusíte svolávat textilní policii. Stačí vědět, že tričko je z pleteniny. Tkanina je úplně jiná disciplína. A příze? Ta byla na začátku obou.
