Lokální výroba a emise: znamená české oblečení menší dopad na životní prostředí?
„Vyrobeno v Česku“ zní dobře. Výrobek necestoval jako hotové tričko přes půl planety, vznikl blízko a máme mnohem lepší představu o tom, kdo ho vyrobil. Znamená to ale automaticky, že má také nižší uhlíkovou stopu? Ne nutně.
A byla by škoda udělat z lokální výroby další zelenou nálepku, když se právě podobným zkratkám snažíme vyhýbat. Dopad oblečení na životní prostředí totiž nevzniká pouze při cestě hotového trička z dílny k zákazníkovi. Začíná mnohem dřív – u surovin, výroby vláken a textilií, barvení či tisku, pokračuje výrobou hotového oblečení, balením a dopravou a nekončí ani ve chvíli, kdy si výrobek poprvé obléknete.
Lokální výroba může mít řadu výhod. Pokud ale chceme mluvit o emisích, musíme se podívat na celý životní cyklus výrobku, ne jen na českou vlaječku na jeho konci.
Co vlastně znamená lokální výroba oblečení?
U oblečení může být slovo „lokální“ trochu zrádné. Výrobek může být navržený, nastříhaný, potištěný a ušitý v České republice, zatímco jeho materiál, jednotlivé komponenty nebo výchozí suroviny pocházejí odjinud. A u textilu je to naprosto běžné.
Česká šicí dílna totiž automaticky neznamená českou bavlnu, český polyester ani bambus rostoucí za plotem. Textilní dodavatelský řetězec je často mezinárodní a jednotlivé fáze výroby mohou probíhat v různých zemích. Proto je přesnější říct co konkrétně je lokální, než označit celý výrobek jedním slovem a nechat zákazníka, aby si zbytek domyslel. U Suspect Animal je lokální především výroba hotového oblečení v naší vlastní dílně v Letovicích.
Kde při výrobě oblečení vznikají emise?
Uhlíková stopa oblečení nevzniká pouze dopravou. Energie a emise jsou spojené už se získáním nebo pěstováním suroviny, výrobou vlákna, příze a textilie, barvením a dalšími úpravami, výrobou jednotlivých komponentů, šitím, balením a přepravou mezi jednotlivými články dodavatelského řetězce. A tím příběh nekončí. Do životního cyklu oblečení patří také jeho používání – například praní, sušení nebo případné žehlení – a nakonec způsob, jakým se s výrobkem naloží po skončení jeho životnosti.
Proto jednoduchá rovnice: ušito blízko = nízké emise nefunguje. Lokální šití ovlivňuje jen určitou část celého životního cyklu výrobku.
Takže doprava vlastně není důležitá?
Je. Jen není jediná. Záleží na tom, co se přepravuje, odkud, kam, jak často a jakým způsobem. Jinou stopu může mít větší množství materiálu přepravované efektivně v jedné zásilce a jinou řada malých urgentních zásilek. Rozdíl může dělat také použitý druh dopravy. Proto ani samotný údaj o počtu kilometrů nestačí.
Tričko, které urazilo méně kilometrů, nemusí mít automaticky menší celkovou uhlíkovou stopu, pokud byly jiné části jeho životního cyklu výrazně energeticky náročnější. Kilometry jsou část příběhu. Ne celý příběh.
V čem tedy může mít lokální výroba skutečnou výhodu?
Velká výhoda vlastní lokální výroby nemusí spočívat pouze v kilometrech. Když máme dílnu přímo u nás, můžeme ovlivňovat způsob, jakým hotové oblečení vyrábíme. Vidíme vlastní výrobní proces, můžeme řešit využití materiálu, kontrolu výrobků, vznikající odstřižky a také to, kdy má konkrétní hotový výrobek vůbec vzniknout. A právě poslední bod je pro náš způsob výroby důležitý. Běžný sortiment totiž nevyrábíme dopředu do skladu podle odhadu, kolik kusů jednotlivých velikostí a variant se možná prodá. Vyrábíme ho systémem Just in Time.
Nejdřív objednávka. Potom výroba konkrétního kusu
U běžného sortimentu máme připravený materiál a potřebné komponenty. Konkrétní hotový výrobek ale začínáme vyrábět až na základě skutečné objednávky zákazníka. Proto také u běžného sortimentu na e-shopu uvádíme: „Materiál skladem, odeslání běžně do 1–5 pracovních dnů.“
Princip je jednoduchý: materiál skladem → objednávka → výroba konkrétního kusu → kontrola → balení → expedice
Nemusíme tedy dopředu věštit, kolik hotových triček v jednotlivých modelech, barvách a velikostech budete chtít za několik měsíců. Nejdřív objednávka. Potom výroba. Ne obráceně. To je jedna z věcí, kterou nám vlastní česká výroba umožňuje dělat.
Znamená Just in Time automaticky nižší uhlíkovou stopu?
Ne. A právě tady je důležité nezaměnit rozumný výrobní princip za klimatický výpočet.
JIT nám umožňuje nevyrábět běžné hotové výrobky předem podle předpokládané budoucí poptávky. To ale samo o sobě nedokazuje, že má konkrétní tričko nižší uhlíkovou stopu než jiné tričko vyrobené jiným systémem. Materiály stále potřebujeme vyrobit a dopravit. Naše stroje spotřebovávají energii. Při výrobě vznikají odstřižky. Hotový výrobek je potřeba zabalit a doručit.
A bez odpovídajících dat o celém životním cyklu obou porovnávaných výrobků bychom nemohli poctivě říct: „Díky JIT má naše tričko o X % nižší emise.“ Takové číslo nemáme. Takže ho vyrábět nebudeme.
A co hotové výrobky v Outletu?
JIT neznamená, že u nás nikdy nenajdete žádný hotový kus. Výjimkou je Outlet, kde jsou konkrétní výrobky fyzicky skladem. Mohou se tam dostat například kusy z výměn velikostí, vratek nebo nevyzvednutých zásilek. Ty už existují a výrobou jednou prošly. Pokud jsou v pořádku a mohou dál normálně sloužit, dává nám smysl nabídnout je dalšímu zákazníkovi.
Z pohledu tohoto článku je důležitý hlavně princip: výrobek, který už vznikl, má smysl skutečně používat. Ani Outlet ale nebudeme přepočítávat na imaginární kilogramy zachráněného CO₂. Bez konkrétních dat by to byl zase jen hezky znějící marketing.
Lokální výroba nám umožňuje vidět vlastní výrobní odpad
Když máme výrobu přímo u sebe, vidíme také to, co po ní zůstává. Při polohování střihových dílů se snažíme materiál využít co nejefektivněji a omezovat množství vznikajících prostřihů. Úplně bez nich ale klasické střihání oblečení není. Zbylé textilní odstřižky proto předáváme firmě k dalšímu zpracování na trhací lince, kde z nich vzniká trhanina pro další využití.
Ani to neznamená výrobu bez odpadu. Výhoda vlastní výroby je v tomto případě mnohem prostší: vlastní výrobní odpad vidíme a musíme řešit, co s ním bude dál. Nezmizí nám z očí někde na druhém konci dodavatelského řetězce. Podrobněji se tomu věnujeme v článku Recyklace textilu: co se děje s oblečením a materiálem, když doslouží?
A co doprava materiálu do české dílny?
Ta samozřejmě existuje. A právě proto bychom nikdy netvrdili, že česká výroba znamená, že naše oblečení necestuje. Bambus nepěstujeme za dílnou a celý textilní dodavatelský řetězec nemáme v České republice. Materiály, komponenty nebo jejich výchozí suroviny mohou pocházet ze zahraničí a doprava je součástí jejich environmentálního dopadu. Rozdíl je v tom, že konečná výroba našeho oblečení probíhá u nás v České republice.
Proto chceme rozlišovat: „vyrobeno v Česku“ a „všechny suroviny pocházejí z Česka“ Jsou to dvě úplně jiné informace.
A naše bambusová viskóza?
U bambusového oblečení je to ještě názornější. Bambus je výchozí rostlinnou surovinou pro získání celulózy, ze které se průmyslovým procesem vyrábí viskózové vlákno. Tento proces neprobíhá v naší dílně a nebylo by fér jeho environmentální dopad schovat za skutečnost, že hotové oblečení následně vyrábíme v Česku. České šití nevymaže stopu výroby materiálu. Proto ekologii bambusové suroviny a výrobu bambusové viskózy řešíme samostatně v článku Ekologie bambusu: je bambusové oblečení opravdu ekologické?
Česká výroba také spotřebovává energii
Další nepříjemně obyčejná pravda: šicí stroje nefungují na vlastenectví a ani na sílu s velkým "S".
Potřebujeme elektřinu. Dílnu musíme osvětlit a podle období také vytápět. Používáme stroje a další vybavení. Samotná výroba v České republice tedy samozřejmě vytváří vlastní environmentální stopu. Její skutečnou velikost bychom mohli přesně porovnávat s jiným způsobem výroby jedině tehdy, kdybychom měli kvalitní data pro celý životní cyklus porovnávaných výrobků.
Nemáme proto v úmyslu tvrdit, že: „české tričko má automaticky o X % nižší emise.“ Bez odpovídajících dat by to bylo jen pěkně vypadající číslo bez pořádného základu. A takové číslo po vás raději házet nebudeme.
Znamená výroba v Asii automaticky vysoké emise?
Také ne. Země výroby sama o sobě nestačí k posouzení environmentálního dopadu. Moderní velký výrobní závod může mít velmi efektivní výrobu, vysoké využití kapacit nebo jiný energetický mix. Naopak malá lokální výroba může být v některých ohledech méně efektivní. Stejně tak může být velké množství materiálu nebo výrobků přepravované efektivním způsobem na jeden kus méně náročné než řada malých zásilek převážených jinak.
Proto nechceme stavět jednoduchý souboj: Česko hodné - Asie špatná. Skutečný svět takhle jednoduchý není. Výhody naší vlastní lokální výroby hledáme jinde: v přímé kontrole výroby, znalosti lidí a procesů, systému Just in Time, práci s materiálem a možnosti řešit vlastní výrobní odpad přímo tam, kde vzniká.
A co pracovní podmínky? Ty nejsou emise
Nejsou. Při debatě o udržitelnosti se ale často všechno nahází do jednoho velkého zeleného pytle. Uhlíková stopa se týká klimatického dopadu vyjádřeného prostřednictvím emisí skleníkových plynů. Pracovní podmínky, mzdy, bezpečnost práce nebo přínos pro lokální ekonomiku jsou jiná témata. Mohou být velmi důležitá. Jen bychom je neměli vydávat za důkaz nízkých emisí.
Výhodou vlastní české výroby pro nás je, že víme, kdo naše oblečení šije a v jakém prostředí vzniká. To je jeden z důvodů, proč chceme vyrábět právě tady. Jen ho nebudeme přepočítávat na imaginární kilogramy ušetřeného CO₂. Kdo za našimi výrobky skutečně stojí, ukazujeme v článku Kdo šije naše oblečení? Lidé za českou výrobou Suspect Animal.
Je tedy lokální výroba udržitelnější?
Může být. Ale ne automaticky. Lokální výroba může ovlivnit některé části dopravy, umožňuje nám přímo kontrolovat výrobu, pracovat s vlastním materiálovým odpadem a v našem případě také používat systém Just in Time, při kterém běžný hotový výrobek vzniká až podle konkrétní objednávky. Současně ale naše výroba spotřebovává energii a používáme materiály a komponenty, jejichž předchozí cesta může být mezinárodní.
Proto je podle nás lepší položit místo jednoduché otázky „Kde je to ušité?“ trochu delší: Kde a jak výrobek vzniká, z čeho je vyrobený, proč a kdy se vyrábí, jak dlouho bude sloužit a co se s ním stane potom?
Znamená „Made in Czech Republic“ nižší uhlíkovou stopu?
Bez konkrétního výpočtu celého životního cyklu výrobku to tvrdit nechceme. Můžeme doložit, že naše hotové oblečení vyrábíme v České republice. Můžeme přesně popsat náš systém Just in Time, práci s materiálem, způsob výroby nebo nakládání s odstřižky. Nemáme ale kompletní LCA každého výrobku, která by nám umožnila poctivě napsat, že českým šitím ušetříme přesně určité množství CO₂ oproti výrobě stejného produktu někde jinde.
A právě tady se znovu dostáváme ke greenwashingu. Dobře znějící environmentální tvrzení ještě není důkaz. Více najdete v článku Greenwashing: na co si dát pozor při nákupu oblečení.
Proč tedy vyrábíme v Česku?
Protože chceme mít výrobu blízko a vědět, co se v ní děje. Protože chceme znát lidi, kteří naše oblečení skutečně šijí. Protože si chceme držet vlastní výrobní know-how. A také proto, že nám vlastní dílna umožňuje fungovat systémem Just in Time: u běžného sortimentu máme připravený materiál a konkrétní hotový výrobek vyrábíme až podle skutečné objednávky.
Můžeme přímo řešit střihy, kvalitu, využití materiálu i vlastní výrobní odpad. To jsou pro nás dost dobré důvody samy o sobě. Nemusíme k nim ještě přimalovávat tvrzení, že každé tričko ušité v Česku automaticky zachránilo ledního medvěda. Proč jsme se rozhodli držet výrobu právě tady, podrobněji vysvětlujeme v článku Proč vyrábíme v Česku? Protože chceme vědět, co se děje za dveřmi dílny.
Lokální výroba je část řešení. Ne ekologická omluvenka
Místo jednoduché rovnice lokální = ekologické je podle nás přesnější dívat se na lokální výrobu jako na jednu část mnohem většího systému. U nás její největší výhoda spočívá v tom, že máme větší část výroby hotového oblečení skutečně ve vlastních rukou. Vidíme, co vyrábíme, jak pracujeme s materiálem a co po výrobě zůstává.
A díky systému Just in Time u běžného sortimentu víme ještě jednu důležitou věc: proč konkrétní hotový kus právě vzniká. Protože si ho někdo skutečně objednal. To ale samo o sobě neznamená nulové emise, nulový odpad ani automaticky nižší uhlíkovou stopu. Česká adresa dílny environmentální dopady nevynuluje a my ji tak ani nechceme prezentovat.
Lokální výrobu nechceme prodávat jako zelený zázrak. Chceme ji používat jako způsob, jak mít vlastní výrobu skutečně ve vlastních rukou.
Kam pokračovat?
Jak konkrétně přistupujeme k výrobě, odpadu, obalům a životnosti výrobků, najdete v článku Udržitelnost v Suspect Animal: Planetu máme jen jednu. Dopad samotné bambusové suroviny a výroby viskózy rozebíráme v článku Ekologie bambusu: je bambusové oblečení opravdu ekologické? A pokud vás zajímá, jak poznat příliš jednoduchá zelená tvrzení, pokračujte na Greenwashing: na co si dát pozor při nákupu oblečení.
