Jak vzniká bambusová příze? Od bambusu přes viskózové vlákno až k přízi
Když vezmete do ruky naše bambusové tričko, držíte jemný a pružný úplet. Na úplném začátku jeho cesty ale stojí tvrdé bambusové stéblo. A mezi těmito dvěma podobami je docela dlouhá cesta.
Bambus se totiž nerozčeše na dlouhá měkká vlákna, ze kterých by se rovnou upředla příze. U bambusové viskózy je nejdříve potřeba získat celulózu, z ní vytvořit nové textilní vlákno a teprve potom jednotlivá vlákna zpracovat do příze. Takže se pojďme podívat, co všechno se musí stát, než vůbec můžeme začít vyrábět látku.
Nejdřív si ujasněme: bambusové vlákno, nebo bambusová viskóza?
Tohle rozlišení je důležité. Když se u oblečení běžně řekne „bambusové vlákno“, velmi často se tím myslí viskózové vlákno vyrobené z celulózy pocházející z bambusu.
Viskóza patří mezi regenerovaná celulózová vlákna. Výchozí surovinou je přírodní polymer – celulóza – ale samotné textilní vlákno vzniká průmyslovým procesem. Proto bambusová viskóza není totéž jako mechanicky získané přírodní vlákno například u bavlny.
Pro další vysvětlování si proto zapamatujme:
bambus → celulóza → viskózové vlákno → příze → úplet → oblečení
A teď si tuhle cestu rozebereme.
1. Na začátku je bambus
Výchozí surovinou je bambusová rostlinná hmota obsahující mimo jiné celulózu. A právě celulózu potřebujeme dostat z rostliny ven a připravit ji pro další textilní zpracování.
Bambus přitom není jediným možným zdrojem celulózy pro výrobu viskózy. Regenerovaná celulózová vlákna se běžně vyrábějí také z dřevní buničiny a mohou využívat i další zdroje celulózy. Bambus je tedy zdrojem celulózy, nikoli hotovým textilním vláknem.
2. Z bambusu je potřeba získat celulózu
Rostlinná hmota obsahuje kromě celulózy také další složky, které pro výrobu viskózového vlákna nepotřebujeme. Cílem první části zpracování je proto získat vhodně vyčištěnou celulózovou surovinu.
Vzniká tak materiál, se kterým lze dále pracovat při výrobě regenerovaného celulózového vlákna. A právě tady se začíná bortit představa, že se bambusová tyč na jednom konci továrny nastrouhá a na druhém vyjede měkké tričko.
Bohužel. Bylo by to výrazně jednodušší.
3. Celulóza se musí připravit pro zvlákňování
Celulóza sama o sobě ještě není příze. Při klasickém viskózovém procesu se chemicky zpracuje tak, aby vznikla viskózní zvlákňovací hmota, se kterou je možné pokračovat k výrobě samotných vláken.
Právě tato část je také důvodem, proč není přesné označovat bambusovou viskózu jednoduše jako „čistě přírodní vlákno“. Její výchozí polymer má rostlinný původ, ale výsledné textilní vlákno vzniká průmyslovou regenerací celulózy.
A zároveň je to důležitá část ekologické debaty. Výroba konvenční viskózy používá chemické látky a její skutečný environmentální dopad závisí mimo jiné na technologii konkrétního výrobce, nakládání s chemikáliemi, emisemi a odpadními vodami.
Proto ani tady nebudeme tvrdit, že bambus = automaticky ekologická textilie.
4. Z tekuté hmoty vznikají tenká vlákna
A teď přichází jedna z nejzajímavějších částí celého procesu.
Připravená viskózová hmota se protlačuje přes zařízení s množstvím velmi jemných otvorů – zvlákňovací trysku neboli spinneretu. Zjednodušeně si ji můžete představit trochu jako extrémně přesnou průmyslovou sprchu. Jen místo vody z ní vznikají budoucí textilní vlákna. Vlákna vstupují do kapalné koagulační lázně, kde se celulóza regeneruje zpět do pevné formy. Tento způsob výroby se označuje jako mokré zvlákňování.
A právě tady se z původně rozpuštěné celulózy konečně rodí něco, co už začíná připomínat textilní vlákno.
5. Vlákno se musí ještě dokončit
Ani po zvlákňování ale nemáme materiál připravený rovnou do trička. Vzniklá vlákna procházejí dalšími kroky, například promýváním a dalšími dokončovacími operacemi, aby byla připravena pro následné textilní zpracování. Výsledkem je viskózové vlákno, jehož vlastnosti ovlivňuje nejen původ celulózy, ale také způsob výroby a parametry samotného vlákna.
Proto není dobré posuzovat textilii pouze podle slova „bambus“ na etiketě.
6. A teprve teď začínáme vyrábět přízi
Máme vlákno. Pořád ale nemáme přízi.
Pro výrobu klasické příze se jednotlivá vlákna připravují, srovnávají a následně spřádají. Při předení se velké množství vláken spojuje do souvislé příze s požadovanými vlastnostmi. A tady už začínáme ovlivňovat, jak se bude budoucí materiál chovat. Důležitá je například jemnost příze, její konstrukce nebo případná kombinace s dalšími druhy vláken.
Takže ani dvě textilie označené jako bambusová viskóza nemusí být stejné.
7. Příze ještě není látka
Máme hotovou bambusovou viskózovou přízi. A pořád ještě nemáme tričko.
Z příze se musí vytvořit textilie. U našich materiálů pracujeme především s úplety, takže se příze zpracovává do struktury tvořené vzájemně propojenými očky. A právě konstrukce úpletu dokáže výsledné vlastnosti materiálu výrazně změnit.
Jiná vazba může být lehká a vzdušná, jiná kompaktnější, další může díky své konstrukci získat větší mechanickou pružnost. K tomu přidejte gramáž, složení a povrchovou úpravu – a z jednoho základního typu vlákna mohou vzniknout materiály s velmi rozdílným chováním.
8. Proč do bambusové příze nebo materiálu přidávat další vlákna?
Protože bambusová viskóza nemusí všechno zvládnout sama.
Podle toho, co od výsledného oblečení chceme, může být bambusová viskóza kombinována například s elastanem nebo jiným vláknem. Přidaná složka může ovlivnit pružnost, tvarovou stabilitu, mechanické vlastnosti nebo způsob použití výsledného materiálu.
Proto u našich materiálů nenajdete jedno univerzální složení. Bamboo Air, Bamboo Ultra, Bamboo Light New a Bamboo Thermo mají rozdílné konstrukce a složení právě proto, že od nich chceme rozdílné vlastnosti.
Sto procent bambusu tedy automaticky neznamená „nejlepší“. Stejně jako příměs jiného vlákna automaticky neznamená „horší“.
Záleží na tom, jakou práci má výsledný materiál dělat.
9. Co vlastně znamená „100% bambusová viskóza“?
Pokud je u materiálu uvedeno 100 % bambusová viskóza, znamená to, že jeho vlákenné složení tvoří viskózová vlákna vyrobená z bambusové celulózy. Neznamená to, že máme textilii ze sto procent mechanicky zpracovaného bambusového stébla.
Tohle rozlišení možná vypadá jako slovíčkaření, ale je důležité pro pochopení celého materiálu. Bambus označuje původ celulózové suroviny. Viskóza popisuje typ výsledného regenerovaného celulózového vlákna.
A právě proto používáme označení bambusová viskóza.
10. Je bambusová příze přírodní, nebo umělá?
Tohle je jedna z těch otázek, u kterých jednoduché ANO/NE spíš mate.
Celulóza použitá pro výrobu bambusové viskózy má rostlinný původ. Textilní vlákno ale vzniká průmyslovým procesem, při kterém se celulóza převede do roztoku a následně regeneruje zpět do vláken. Viskóza se proto řadí mezi regenerovaná neboli man-made celulózová vlákna. Není tedy stejným typem vlákna jako bavlna, ale zároveň není syntetickým polymerem typu polyesteru.
Nejpřesnější je říct:
Bambusová viskóza je průmyslově vyráběné regenerované celulózové vlákno z rostlinné suroviny.
11. Je výroba bambusové příze ekologická?
Samotný původ celulózy nám na tuhle otázku nestačí.
U viskózy je důležité sledovat původ suroviny i způsob výroby buničiny a vlákna, spotřebu energie a vody, používanou chemii, její zachycování a opětovné využívání, emise i nakládání s odpadními vodami. Právě způsob výroby může mezi jednotlivými producenty znamenat značný rozdíl. Proto se vyhýbáme jednoduchému tvrzení, že bambusová příze je ekologická jen proto, že na začátku rostl bambus. Rostlinný původ suroviny je jedna část příběhu. Výroba vlákna je druhá. A hotové oblečení má před sebou ještě spoustu dalších kroků.
Celému životnímu cyklu se proto podrobněji věnujeme v části Udržitelnost.
12. A kdy z příze konečně vznikne naše tričko?
Ani vyrobením úpletu ještě nekončíme. Materiál může projít barvením, tiskem nebo dalšími dokončovacími úpravami podle toho, jaký výrobek z něj má vzniknout. A potom přichází část, kterou už máme mnohem víc ve vlastních rukou - konstrukce konkrétního výrobku, střih, stříhání jednotlivých dílů a šití. Takže mezi bambusem někde na začátku a hotovým tričkem Suspect Animal je docela dlouhý řetězec:
bambus → celulóza → viskózová hmota → viskózové vlákno → příze → úplet → úprava materiálu → střih → šití → hotové oblečení
Když si ho takhle rozložíme, je najednou mnohem jasnější, proč vlastnosti hotového trička nemůžeme odvozovat jen od vlastností rostliny, která stála na úplném začátku.
Takže jak vzniká bambusová příze?
Ve zkratce: z bambusu se získá celulóza, ta se při viskózovém procesu připraví do formy vhodné ke zvlákňování a přes jemné otvory zvlákňovací trysky se vytvářejí vlákna. Celulóza se v lázni regeneruje zpět do pevné podoby a vzniklá viskózová vlákna se následně připraví a spřádají do příze. A z příze už můžeme vytvořit úplet. Jednoduché? Když to napíšeme do jedné věty, docela ano. Ve skutečnosti je mezi bambusovým stéblem a vaší skříní poměrně slušná porce textilní chemie, technologie a řemesla.
A právě proto je přesnější mluvit o bambusové viskóze než o představě, že nosíme tričko jednoduše „z bambusu“.
Kam pokračovat?
Teď už víte, jak se z bambusové celulózy dostaneme až k přízi. Pokud chcete pokračovat dál a zjistit, jak z příze vznikají rozdílné funkční materiály nebo co vlastně znamená bambusová viskóza v hotovém oblečení, pokračujte tady:
Jak funguje bambus a jak se z něj vyrábí textilie?
Co je bambusové funkční oblečení?
Jaký bambusový materiál si mám vybrat?
