Proč funkční tričko smrdí?
Vyběhnete, zapotíte se, tričko hodíte do koše na prádlo a druhý den kolem něj raději chodíte obloukem. Nebo ještě lépe: čisté funkční tričko po vyprání voní úplně normálně, ale stačí deset minut pohybu a starý známý odér je zpátky rychleji než kondice po Vánocích. Co se děje? Funkční tričko nesmrdí proto, že by přestalo být funkční. Zápach vzniká složitější kombinací potu, kožního mazu, mikroorganismů, materiálu, vlhkosti, času a způsobu, jakým oblečení nosíme, skladujeme a pereme. A některé textilie k jeho vzniku vytvářejí příhodnější podmínky než jiné.
Smrdí vlastně samotný pot?
Ne tak úplně.
Pot je z velké části voda a jeho hlavní funkcí je ochlazování organismu. To, čemu říkáme „zápach potu“, vzniká především při dalším zpracování látek z potu a kožních sekretů mikroorganismy žijícími na pokožce. A když si oblékneme tričko, část tohoto malého biologického světa přestěhujeme s sebou.
Na textil se z pokožky přenášejí mikroorganismy, pot, kožní maz, odumřelé kožní buňky a další látky. Textilie se tak postupně stává vlastním prostředím, ve kterém mohou probíhat další biologické a chemické procesy vedoucí ke vzniku pachových látek. Odborná literatura proto mluví dokonce o textilním mikrobiomu a volatilomu – tedy společenství mikroorganismů a souboru těkavých látek spojených s textilem.
Takže přesnější rovnice není: pot = smrad
ale spíš: pot + kožní maz + mikroorganismy + textilie + čas + vhodné podmínky = velmi zajímavý parfém, který jste si rozhodně neobjednali.
Proč tedy jedno tričko smrdí víc než druhé?
Protože materiál opravdu hraje roli.
Různá vlákna mají jinou chemickou strukturu, jinak přijímají vodu a mastné látky a vytvářejí odlišné podmínky pro mikroorganismy. Výzkum ukazuje, že složení textilie může ovlivňovat jak mikrobiální osídlení, tak výslednou intenzitu a charakter zápachu.
To ale neznamená, že můžeme materiály jednoduše rozdělit na: smrdí / nesmrdí.
Do výsledku vstupuje také konstrukce textilie, její úpravy, množství potu, člověk, který ji nosí, a následná péče. Proto dvě sportovní trička nemusí po stejném tréninku vonět a nebo nevonět stejně.
Proč má polyester pověst materiálu, který začne smrdět?
Protože tahle pověst nevznikla úplně ze vzduchu.
V experimentu, při kterém lidé absolvovali intenzivní spinning v různých tričkách, byly polyesterové textilie po následné inkubaci hodnoceny jako výrazně intenzivněji a méně příjemně páchnoucí než bavlněné. Výzkumníci zároveň zjistili rozdíly v mikrobiálním osídlení jednotlivých materiálů a na syntetických textiliích častější výskyt některých mikroorganismů spojovaných se vznikem zápachu.
Další výzkum ukázal, že polyester a polyamid mohou ve srovnání s některými jinými textiliemi podporovat vyšší množství bakteriálního osídlení a selektivní růst určitých skupin bakterií.
To ale pořád neznamená: polyester = smrad.
Technický polyester má současně velmi užitečné vlastnosti pro intenzivní sport. Vhodně konstruovaný materiál může dobře transportovat kapalnou vlhkost a rychle schnout. Proto ho používáme i my tam, kde jeho vlastnosti dávají technický smysl.
Materiál může být skvělý na výkon a současně mít slabší stránku při práci se zápachem. Obojí může být pravda najednou.
Takže bambus nesmrdí?
Takhle jednoduché by to bylo moc pěkné. Bambusová viskóza se chová jinak než polyester a pro mnoho lidí může být při nošení velmi příjemná. To ale neznamená, že bambusové tričko nemůže začít zapáchat.
Na textil se stále dostává pot, kožní maz a mikroorganismy. Pokud v něm sportujete, opakovaně ho nosíte, necháte ho dlouho vlhké nebo se při praní neodstraní nahromaděné zbytky, zápach se může objevit také.
A už vůbec bychom vysvětlení nestavěli na větě: „Bambus nesmrdí, protože je přirozeně antibakteriální.“
Jak jsme si vysvětlili v článku Je bambus antibakteriální?, u bambusové viskózy nelze antibakteriální účinek automaticky odvozovat pouze od vlastností původní bambusové rostliny. Bambusová svatozář nám tedy nepomůže ani tentokrát.
Proč tričko po sportu nesmrdí hned, ale až později?
Protože mikroorganismům můžete dát něco, co mají opravdu rády: čas a vlhko.
Propocené tričko smotané do klubíčka a zavřené několik hodin v tašce je úplně jiné prostředí než tričko, které po sportu rozložíte a necháte vyschnout.
Při skladování oblečení před praním mohou mikroorganismy a jejich metabolity dál ovlivňovat textil. Výzkumný přehled zabývající se zápachem oblečení proto popisuje celý cyklus nošení → skladování → praní → sušení → další nošení jako vzájemně propojený proces.
Takže pokud mokré tričko v pátek večer nacpete do igelitky a objevíte ho v pondělí ráno, materiál nebyl o víkendu na wellness pobytu.
Proč začne čisté tričko smrdět skoro okamžitě po oblečení?
Tohle zná spousta majitelů sportovního oblečení. Tričko vytáhnete z pračky nebo skříně a zdá se naprosto čisté. Obléknete ho, začnete se zahřívat a během několika minut se objeví zápach, který dobře znáte z předchozích tréninků.
Jednou z možných příčin je, že praní neodstranilo všechny látky a mikroorganismy spojené se zápachem. Jakmile se při dalším nošení změní teplota a vlhkost a přidá se nový pot a kožní maz, zápach se může znovu projevit.
Při opakovaných cyklech nošení, praní a sušení se navíc mohou mikroorganismy a pachové látky v textilu postupně hromadit. Pro tento dlouhodobě přetrvávající problém se používá i výraz permastink. Česky bychom to mohli přeložit méně vědecky: Tričko si něco pamatuje. A vy byste byli raději, kdyby zapomnělo.
Znamená zápach, že je tričko špinavé?
Zápach je signál, že se v textilu nacházejí těkavé látky, které náš nos zachytí. Nemůžeme z jeho intenzity jednoduše vypočítat množství bakterií ani podle něj určit hygienickou bezpečnost výrobku. Stejně tak platí opačně:
nevoní ≠ sterilní
voní po aviváži ≠ dokonale čisté
Parfemace může pach překrýt. Neřeší automaticky jeho příčinu. Nos je skvělý alarm. Laboratoř z něj ale nebude.
Proč může špatné praní problém postupně zhoršovat?
Protože praní není jen o tom, jestli tričko po vytažení z pračky voní. Výsledek ovlivňuje teplota, délka praní, prací prostředek, množství prádla, stav pračky a následné sušení. Výzkum ukazuje, že prací a sušicí cyklus dál formuje mikrobiální prostředí textilu a ovlivňuje vznik zápachu při dalších použitích.
Pokud se z textilie opakovaně neodstraňují látky spojené s potem, kožním mazem a zápachem dostatečně účinně, může se problém postupně vracet. To ale neznamená, že řešením je automaticky vyvařit funkční tričko na 90 °C a doufat v nejlepší.
Vždy je potřeba respektovat materiál a pokyny výrobce.
Jak správně zápach řešit už podrobně rozebíráme v článku Jak odstranit zápach z funkčního oblečení v části Péče a životnost. Tady nám jde hlavně o to pochopit, proč vůbec vzniká.
A co aviváž?
Aviváž není univerzální deodorant pro funkční oblečení. Její složky mohou zůstávat na povrchu vláken a u některých funkčních textilií ovlivnit jejich vlastnosti. Parfemace navíc může vytvořit dojem, že je problém vyřešený, přestože jsme jen původní zápach přikryli jinou vůní.
Proto u funkčního oblečení doporučujeme řídit se pokyny výrobce konkrétního materiálu a aviváž nepoužívat tam, kde pro daný výrobek vhodná není. Květinová louka nastříkaná přes šatnu po hokeji pořád není květinová louka.
Smrdí každý člověk v jednom tričku stejně?
Rozhodně ne.
Každý máme trochu jiné složení kožního mikrobiomu, jiné množství potu a kožního mazu, jiný způsob používání kosmetiky, jinou intenzitu pohybu a samozřejmě také jiné hygienické a prací návyky. Odborný přehled věnovaný zápachu textilu právě individuální rozdíly uvádí jako jeden z faktorů ovlivňujících výsledný zápach oblečení.
Proto může stejné tričko jednomu člověku připadat po tréninku téměř bez zápachu a druhý ho chce po hodině vystřelit z praku směrem k nejbližší pračce. Není to jen materiál. Je to kombinace člověka a materiálu.
Znamená zápach, že funkční tričko přestalo fungovat?
Ne.
Schopnost textilie transportovat vlhkost, pružit, izolovat nebo plnit jinou funkci není totéž jako její pachový profil. Polyesterové sportovní tričko může velmi dobře odvádět kapalnou vlhkost a rychle schnout – a přesto po opakovaném používání nepříjemně zapáchat.
Bambusová první vrstva může být stále jemná, příjemná a funkční a přesto potřebobuje pořádně vyprat. Funkční neznamená samočisticí. A už vůbec ne nesmrtelné.
Dá se zápachu úplně zabránit?
Úplně slíbit bychom to nechtěli. Můžeme ale výrazně ovlivnit podmínky, ve kterých vzniká: vybrat vhodný materiál pro danou aktivitu, nenechávat propocené oblečení dlouho vlhké a smotané, správně ho prát, důkladně usušit a nenechat problém dlouhodobě zabydlet ve vláknech.
Pokud se zápach začne vracet okamžitě po zahřátí čistého trička, je čas řešit péči o textil, ne ho okamžitě odsoudit k popelnici.
Takže: proč funkční tričko smrdí?
Protože zápach není vlastnost jediné molekuly ani jednoho materiálu.
Vzniká při interakci člověka, potu, kožního mazu, mikroorganismů a textilie. Ovlivňuje ho materiál, konstrukce oblečení, intenzita pohybu, množství potu, čas strávený ve vlhkém stavu, skladování před praním, samotné praní i sušení. Výzkum navíc ukazuje, že různé druhy textilií mohou vytvářet odlišné podmínky pro mikroorganismy a vznik zápachu.
Proto neplatí:
polyester vždy smrdí
bambus nikdy nesmrdí
funkční tričko nesmí smrdět
když tričko smrdí, přestalo fungovat
Platí něco mnohem méně marketingového:
Funkční tričko je pořád jen textil, který nosí živý člověk.
Potíte se. Na pokožce žijí mikroorganismy. Oblečení zachytává část toho, co tělo produkuje. A pokud tomu přidáte vlhko, čas a několik nepovedených pracích cyklů, může vzniknout vůně, kterou výrobce do technických parametrů opravdu psát nechce.
Funkční znamená, že má tričko nějakou práci. Ne že dostalo doživotní zákaz smrdět.
