Je lepší merino?
Merino je přírodní vlna, bambusové oblečení je u nás založené především na bambusové viskóze. Oba materiály mohou být příjemné jako první vrstva, oba umějí pracovat s vlhkostí a oba najdete v oblečení na sport, turistiku, cestování i běžné nošení. Takže který je lepší? Ani jeden univerzálně. Merino má vlastnosti, ve kterých dokáže být výborné, bambusová viskóza zase nabízí jiný pocit na těle a jiné chování při používání. A někdy nebude nejlepší ani jedno – při velmi intenzivní aktivitě může dávat větší smysl vhodně konstruovaná syntetika. Nejlepší materiál totiž neexistuje bez otázky: nejlepší na co?
Nejdřív jedna důležitá věc: porovnáváme dvě úplně jiné věci
Merino je jemná vlna získávaná z ovcí plemene merino. Jde o přírodní živočišné proteinové vlákno, jehož základ tvoří keratin. Jemnost konkrétní vlny a průměr vláken mají velký vliv na to, jak materiál působí na pokožce.
Bambusová viskóza je naopak regenerované celulózové vlákno. Výchozí surovinou je bambus, z něhož se získává celulóza, která se následně průmyslově zpracuje na viskózové vlákno. Už na úrovni samotného vlákna tedy porovnáváme dva odlišné světy:
merino → přírodní proteinové vlákno
bambusová viskóza → regenerované celulózové vlákno rostlinného původu
A proto se také nechovají úplně stejně.
Je merino teplejší než bambus?
Může být. Ale „merino = teplé, bambus = studené“ je příliš jednoduchá poučka.
Tepelný komfort oblečení neurčuje pouze druh vlákna. Rozhoduje konstrukce textilie, její gramáž, množství zachyceného vzduchu, vlhkost, střih, další vrstvy, intenzita pohybu, počasí a samozřejmě také váš osobní termostat.
Merino má díky své struktuře velmi zajímavou schopnost pracovat s vodní párou a mikroklimatem mezi pokožkou a oblečením. Právě proto se používá jako první vrstva i v proměnlivých a chladnějších podmínkách.
To ale neznamená, že každé merino bude teplejší než každý bambusový materiál. Porovnávat lehké merino tričko s naším Bamboo Thermo 350g/m² jen podle názvu vlákna by nedávalo velký smysl. Materiál není termostat. A název vlákna už vůbec ne.
Co když se hodně potím?
Tady je potřeba rozlišovat věci, které se v reklamních textech často naházejí do jednoho pytle.
Savost, odvod vlhkosti a rychlost schnutí nejsou totéž.
Vlna je hygroskopická – dokáže přijímat značné množství vodní páry do své vnitřní struktury. Woolmark zároveň upozorňuje, že merino přirozeně zvládá vodní páru lépe než kapalnou vlhkost; pro zvýšení transportu kapalné vody se proto používají i speciální úpravy a konstrukce textilie.
Bambusová viskóza je také savý materiál. A právě při velkém množství potu může být vysoká savost současně vlastností, kterou musíme při výběru zohlednit. Nasáklý materiál může schnout déle a při následném zastavení nebo ochlazení nemusí být příjemný.
Proto při opravdu vysoké intenzitě pohybu nemusí být vítězem souboje bambus vs. merino ani jeden z nich. Někdy bude vhodnější lehká technická textilie navržená především pro rychlý transport kapalné vlhkosti a schnutí.
Merino méně zapáchá. Tady má opravdu silnou kartu
Tohle je jedna z vlastností, ve které má merino velmi dobré předpoklady.
Struktura vlněného vlákna umožňuje nejen pracovat s vlhkostí, ale také zachycovat některé molekuly spojené se zápachem. Výzkum a materiály odborných organizací proto podporují používání merina tam, kde chceme oblečení nosit delší dobu bez častého praní. To je velmi praktické například při vícedenní turistice, cestování nebo situacích, kdy nemáte možnost každý večer vyprat tričko.
Tady bychom merinu jeho výhodu rozhodně neupírali jen proto, že sami pracujeme především s bambusem. A zároveň bychom bambusové viskóze automaticky nepřisuzovali stejnou vlastnost pouze kvůli rozšířenému tvrzení, že „bambus je přirozeně antibakteriální“.
Jak jsme si vysvětlili u antibakteriálních vlastností bambusu, vlastnost bambusové rostliny nelze automaticky přenést na hotovou bambusovou viskózu.
Je merino jemnější?
Tady už univerzálního vítěze hledat nebudeme. Kvalitní jemné merino může být na pokožce velmi příjemné. Průměr vlákna je přitom důležitým parametrem a jemná merino vlákna se při kontaktu s pokožkou snáze ohýbají.
Jenže vnímání materiálu na kůži je velmi individuální. Někomu kvalitní merino připadá nádherně měkké. Jiný člověk cítí i velmi jemnou vlnu a vadí mu její charakteristický povrch. A právě tady může být bambusová viskóza se svým hladkým a jemným omakem příjemnější.
Takže otázku: „Co je jemnější?“
bychom raději změnili na: „Co je příjemnější právě vám?“
Pokožka totiž tabulku technických parametrů nečte.
A co citlivá pokožka?
Ani tady nebudeme vyhlašovat vítěze. U citlivé pokožky může hrát roli jemnost vláken, povrch textilie, švy, etikety, střih, tření, vlhkost i způsob praní.
Proto není správné vytvořit jednoduchou rovnici: merino = dráždí
nebo naopak: bambus = hypoalergenní.
Obě tvrzení jsou příliš obecná.
Člověku, kterému vadí i velmi jemná vlna, může hladká bambusová viskóza vyhovovat výrazně lépe. Jiný může být v kvalitním jemném merinu naprosto spokojený. U velmi citlivé pokožky proto dává větší smysl sledovat konkrétní materiál a konkrétní reakci člověka, ne vítěze internetového souboje vláken.
Merino má jednu nevýhodu, o které rozhoduje i vaše peněženka
Kvalitní jemné merino bývá drahý materiál a tomu odpovídá i cena hotového oblečení. Jenže ani tady neplatí: dražší = automaticky lepší.
Pokud jeho vlastnosti využijete při několikadenním treku, dlouhém cestování nebo v podmínkách, kde oceníte komfort vlny a odolnost vůči vzniku zápachu, může vám vyšší cena dávat velmi dobrý smysl.
Pokud hledáte příjemné tričko na každodenní nošení, které večer normálně hodíte do prádla, můžete za vlastnosti merina platit, aniž byste jejich výhody skutečně využili.
Dobrá koupě totiž není nejdražší materiál. Dobrá koupě je materiál, jehož vlastnosti potřebujete.
Je bambus jednodušší na údržbu?
Obecně může být běžné oblečení z bambusové viskózy na každodenní používání méně specifické na péči než některé výrobky z vlny. Ale ani tady nelze rozhodovat jen podle názvu vlákna.
Moderní merino oblečení může být podle konkrétní úpravy a pokynů výrobce pratelné v pračce. U vlněných pletenin je však stále potřeba respektovat způsob praní a sušení; například Woolmark u řady vlněných pletenin doporučuje sušení naplocho, pokud výrobce neurčí jinak. A stejně tak bambusovou viskózu nelze prát a sušit úplně libovolně.
Cedulka s údržbou má v tomhle souboji poslední slovo.
Co je lepší na turistiku?
Tady už konečně můžeme říct něco praktičtějšího.
Na vícedenní trek s omezenou možností praní může být kvalitní merino velmi zajímavá volba. Jeho schopnost pracovat s vlhkostí a především omezovat vnímání zápachu je v takové situaci skutečnou výhodou.
Na jednodenní turistiku ale automaticky merino nepotřebujete. Podle počasí, intenzity a vlastního pocitu může velmi dobře fungovat lehká bambusová první vrstva.
A pokud jdete velmi rychle, běžíte do kopce s batohem a produkujete velké množství potu, může být nakonec nejpraktičtější úplně jiný materiál. Protože turistika není jeden výkon. Procházka údolím a osm hodin svižně v horách opravdu nejsou stejná disciplína.
Co je lepší na sport?
Znovu záleží na sportu.
Pro klidnější a středně intenzivní aktivity mohou fungovat oba materiály velmi dobře. Merino může nabídnout zajímavý komfort v proměnlivých podmínkách a výhodu při opakovaném nošení. Bambusová viskóza může nabídnout velmi příjemný pocit na těle a podle konstrukce materiálu dobře fungovat jako první vrstva.
Při vysoké intenzitě a velké produkci potu ale musíme začít řešit nejen savost, ale také transport kapalné vlhkosti a rychlost schnutí. A tady už může do soutěže velmi hlasitě vstoupit syntetika.
Proto neexistuje žebříček:
1. merino
2. bambus
3. polyester
Stejně jako neexistuje jedno auto, které bude nejlepší zároveň na závodní okruh, stěhování skříně a cestu přes půl Afriky.
A co zima?
Merino je pro zimní první vrstvy velmi oblíbené a má pro to dobré důvody. Umí pracovat s vodní párou a díky struktuře textilie může pomáhat vytvářet příjemné mikroklima při proměnlivých podmínkách. Ale ani v zimě neplatí, že merino automaticky porazí bambus.
Při intenzivním pohybu může být velmi lehká první vrstva výhodnější než silná. Proto může například Bamboo Air 130g/m² dávat smysl i v zimě, pokud se intenzivně hýbete a další vrstvy řeší tepelnou izolaci a ochranu před větrem.
Naopak člověk stojící půl dne venku má úplně jiné požadavky. Neoblékejte materiál podle ročního období. Oblékejte člověka podle toho, co bude dělat.
Takže: je merino lepší než bambus?
Někdy ano. Někdy ne.
Merino má velmi zajímavou přirozenou strukturu vlákna, dobře pracuje s vodní párou a má silnou výhodu v omezení vnímaného zápachu. Proto může být skvělé například na vícedenní turistiku, cestování nebo dlouhé nošení bez možnosti častého praní.
Bambusová viskóza může nabídnout velmi jemný a hladký pocit na těle a v dobře navržené textilii může být výbornou první vrstvou pro sport i běžné nošení. Pro člověka, kterému vlna jednoduše není příjemná, může být lepší volbou právě bambus. A při velmi intenzivním sportu s velkým množstvím potu může být vhodnější technická syntetika než oba dva.
Takže pokud se nás zeptáte: „Je lepší merino?“
odpovíme: Na něco ano.
A pokud se zeptáte: „Je lepší bambus?“
odpověď bude úplně stejná: Na něco ano.
Materiál pro nás není náboženství. Je to nástroj. A nejlepší je ten, který se hodí na práci, kterou po něm chcete.
